Ulugbegův záhadný zabiják

V průběhu druhé poloviny minulého století bylo objeveno velké množství významných dinosauřích fosilií v sedimentech svrchně křídového souvrství Bissekty v uzbecké části pouště Kyzylkum. Paleontologové zde odkryli také zkamenělé pozůstatky jiných obratlovců, včetně obojživelníků, ryb, savců, mořských plazů plesiosaurů nebo také ptakoještěra druhu Azhdarcho lancicollis, jenž propůjčil své jméno celé vývojové skupině těchto středně velkých až obřích létajících plazů (Azhdarchidae).

Mezi nejpopulárnější objevy ale patří zástupci kladu Dinosauria, ať už se jedná o rohatého dinosaura druhu Turanoceratops tardabilis (jednoho z nejranějších zástupců skupiny Ceratopsoidea), dále o tyranosauroida druhu Timurlengia euotica nebo o teprve letos popsaného sauropoda, snad titanosaura, druhu Dzharatitanis kingi. Nově se ke zhruba patnácti dosud objeveným dinosauřím druhům z tohoto souvrství přidal také Ulughbegsaurus uzbekistanensis, poměrně velký teropodní dinosaurus z kladu Carcharodontosauria.

Jedinou objevenou fosilií je fragment horní čelisti (maxily), který je sice skromným, ale zato výmluvným svědectvím o někdejším dominantním predátorovi dávných turonských (pozdně křídových) ekosystémů na území současného Uzbekistánu. Fosilie byla objevena již v 80. letech a následně uložena ve sbírkách Státního geologického muzea v Taškentu. Jen asi 20 centimetrů dlouhá ale velmi důležitá fosilie byla znovu objevena v roce 2019, a k tomuto typovému exempláři byly poté přiřazeny další dva fragmenty čelistních kostí. Jeden z nich byl přitom dříve přisuzován dromeosauridnímu teropodovi druhu Itemirus medullaris. Izolované zkamenělé zuby, objevené na stejné lokalitě a patřící možná právě ulugbegsaurovi, přitom nesou neklamné znaky dentice karcharodontosaurů. Ulughbegsaurus rovněž náležel do této vývojové skupiny. Přesnější zařazení je ovšem z důvodu fragmentární povahy materiálu problematické.

Nový druh dinosaura byl formálně popsán v periodiku Royal Society Open Science a jeho jméno je poctou středověkému panovníkovi jménem Muhammad Taragaj neboli Ulugbeg (anglicky Ulughbeg), vládnoucímu v první polovině 15. století Tímúrovské říši, založené jeho slavnějším dědem Tímúrem Lenkem (Tamerlánem). Ulugbeg ovšem nebyl jen panovníkem, ale proslul také jako vědec – zejména coby matematik, astronom a kaligraf. Zajímavou okolností pak také je, že relativně menší tyranosauroidní teropod Timurlengia, sdílející ekosystémy právě s karcharodontosaurním teropodem ulugbegsaurem, byl pojmenován právě po panovníku Tamerlánovi. Oba draví dinosauři ze souvrství Bissekty jsou tedy svými vědeckými jmény přímo spojeni s dávnou říší, která ve středověku ovládala oblast jejich dávného výskytu.

Asi 92 milionů let staří teropodi Timurlengia a Ulughbegsaurus však poskytují i další podnět k zamyšlení. Až do identifikace nového karcharodontosaura paleontologové předpokládali, že dominantním predátorem v ekosystémech souvrství Bissekty byla právě Timurlengia. Tento tyranosauroid byl přitom relativně malým teropodem, jeho délka činila asi 3 až 4 metry a hmotnost se pohybovala v rozmezí 170 a 270 kilogramů. Ulughbegsaurus měl naproti tomu odhadovanou délku 7,5 až 8 metrů a hmotnost kolem 1000 kilogramů. Byl tedy takřka přesně dvakrát delší a čtyřikrát těžší než Timurlengia. Ale co je na tom vlastně tolik překvapivého?

Paleontologové se už dlouhou dobu domnívají, že v době před asi 95 až 85 miliony let začali tyranosauroidi ekologicky nahrazovat dosud dominantní karcharodontosaury. Desítky milionů let trvající éra „obrů se žraločími zuby“ pomalu končila a giganti typu karcharodontosaura, giganotosaura nebo mapusaura byli tou dobou již minulostí. Jak ukázala právě fosilní mozkovna timurlengie, tyranosauroidi byli vybaveni relativně většími a složitějšími mozky a měli nejspíš i vyspělejší smysly a vyšší inteligenci než karcharodontosauři a jim příbuzní teropodi. Svoji roli mohla sehrát také velká proměna ekosystémů, ať již způsobená klimatickými změnami, obměnou dostupné kořisti nebo kombinací více příčin. Každopádně trvalo snad jen několik milionů let, než se býložraví dinosauři a mnoho dalších suchozemských obratlovců začalo místo před karcharodontosaury pomyslně třást hrůzou před tyranosauroidy. Zástupci tyranosauridů (Tyrannosauridae) se sice objevili až později, a stejně tak i skutečně obří druhy této skupiny, nicméně jejich převzetí role dominantních predátorů v pozdně křídových ekosystémech je i v neúplném fosilním záznamu zcela zřejmé.

Existence relativně velkého karcharodontosaura ve stejném ekosystému, z nějž známe jednoho z nejstarších „pokročilých“ tyranosauroidů, kteří již měli tou dobou tyto vývojově archaičtější formy teropodů nahrazovat, je tedy zajímavá. Dokládá, že karcharodontosauři se patrně ekologicky udrželi poněkud déle a tyranosauroidi se mohli během poměrně dlouhého časového úseku vyvíjet po jejich boku. A ještě jednu informaci nám tento objev poskytuje, a tou je další potvrzení skutečnosti, že o dávném druhohorním světě a jeho obyvatelích sice již hodně víme, ale že je toho stále ještě mnohem víc, co zatím vůbec neznáme. A tak si můžeme být jistí, že máme před sebou ještě hodně paleontologických záhad, které teprve čekají na své rozluštění – a to nejen ve vyprahlé pustině středoasijské pouště Kyzylkum.

  • Ulughbegsaurus byl zhruba dvakrát delší a čtyřnásobně těžší než dosud největší známý teropod ze sedimentů souvrství Bissekty, tedy tyranosauroid druhu Timurlengia lengi. O rozdílu ve velikosti však lépe než čísla vypovídá tento obrázek. Velcí tyranosauridi se objevili zhruba až o 10 milionů let později (a nejslavnější z nich až o víc než 20 milionů let později), na území Uzbekistánu tak před 90 miliony lety stále dominovali karcharodontosaurní teropodi (© Julius T. Csotonyi).
  • Článek byl v mírně pozměněné formě publikován také na webu DinosaurusBlog.

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.