Až donedávna byla jednou z největších záhad, spojenou s vývojem tyranosauroidů, otázka jejich vývoje v mezidobí mezi pozdní ranou křídou (asi před 100 miliony let) a střední až pozdní fází pozdní křídy (zhruba před 80 miliony let). Toto dvacet milionů let dlouhé období bez nálezů kompletnějších fosilií tyranosauroidních teropodů z evoluční linie vedoucí k tyranosauridům, jejichž nejznámějším zástupcem je beze sporu Tyrannosaurus rex, poskytovalo prostor k množství spekulací, ale přinášelo jen málo hmatatelných dokladů o skutečném průběhu evoluce těchto fantastických dravých dinosaurů.
Významné zaplnění této mezery v čase i v našich znalostech přinesl až objev z poměrně nečekaného místa – nešlo o Severní Ameriku, ani o Čínu nebo Mongolsko (jak by bylo možné očekávat), ale o středoasijský Uzbekistán. Právě v svrchnokřídových sedimentech souvrství Bissekty na území pouště Kyzylkum byl objeven tolik očekávaný fosilní záznam dosud zcela neznámých turonských tyranosauroidů.
Jednotlivé kosterní fragmenty teropodů byly v tomto souvrství objevovány již od roku 1944 sovětskými paleontology, teprve v roce 2004 však byl učiněn zásadní objev. Tehdy vydaly vrstvy formace Bissekty výborně zachovanou mozkovnu teropodního dinosaura střední velikosti. Dobře patrná byla morfologie kostí obklopujících míchu a samotný mozek i střední ucho a otvory pro původní nervové ústrojí. Tento objev popisuje ve své knize The Rise and Fall of the Dinosaurs jeden z vědců, kteří dinosaura později formálně popsali, americký odborník na teropody Stephen L. Brusatte.
Když mu v roce 2014 ruský paleontolog Alexandr Averianov svěřil ve staré krabici ze sovětské éry dvojici fosilních mozkoven pro výzkum počítačovým tomografem, netušil, co Brusatte ve své pracovně ve skotském Edinburghu objeví. Ukázalo se totiž, že tyranosauroid z pouště Kyzylkum, žijící přibližně v době mezi staršími formami raně křídových tyranosauroidů (jako byl čínský Xiongguanlong) a populárních pozdně křídových tyranosauridů, byl dravec s velmi vytříbenými smysly. Na jaře roku 2016 jej zmíněný Brusatte spolu s Averianovem, jejich německým kolegou, působícím dlouhodobě ve Spojených státech, Hansem-Dieterem Suesem a dvěma dalšími kolegy konečně formálně pojmenovali. Další zástupce stále se zvětšující „tyranosauří“ rodiny byl na světě.
Působivé jméno Timurlengia euotica vzdává hold historii místa objevu i samotným schopnostem svého dinosauřího nositele. Jméno Timurlengia odkazuje k Tamerlánovi (Tímur Lenk, žil v letech 1336–1405), turkickému dobyvateli a vojevůdci, který vytvořil ve 14. století ohromnou Tímurovskou říši o odhadované maximální rozloze kolem 4,4 milionu km2. Součástí této říše byla i současná oblast objevu fosilií, proto tento název. Druhové jméno euotica („dobře slyšící“) zase odkazuje k velmi vytříbenému sluchu dinosaura, který dokazuje struktura jeho vnitřního ucha i stavba příslušné oblasti mozku. Dlouhé kanálky vnitřního ucha nasvědčují schopnosti timurlengie vnímat velmi dobře nízkofrekvenční zvuky.
Postupně bylo objeveno poměrně velké množství fosilií timurlengie, ačkoliv není zcela jisté, zda některé nemohly patřit i jinému druhu tyranosauroida přítomného v souvrství Bissekty. Kromě mozkovny jsou to další části lebky a čelistí, četné obratle a dráp z dolní končetiny. Tyto zkameněliny nám dávají představu o přibližném tvaru těla a celkové velikosti dinosaura. Při délce až 4 metry a hmotnosti 170 až 270 kilogramů dosahoval rozměrů menšího koně, tyto údaje však odpovídají drobnějším, zřejmě subadultním exemplářům timurlengie. Dospělí jedinci (například exemplář ZIN PH 1239/16, představující fragment lebky) byli pravděpodobně větší.
Fylogenetická analýza, kterou autoři popisu provedli naznačila, že T. euotica mohla být blízkým příbuzným staršího čínského druhu Xiongguanlong baimoensis. Je dokonce možné, že společně tyto dva druhy tvoří klad tyranosauroidů s dlouhou úzkou lebkou, představujících sesterskou skupinu k evoluční větvi vedoucí k vyspělejším tyranosauroidům (včetně kladu Tyrannosauridae). K potvrzení této hypotézy jsou však nezbytné další důkladné výzkumy.
Každopádně je ale jisté, že timurlengia je velmi důležitým teropodem, který nám naznačil, jak probíhala evoluce těchto dravců v kritickém a nepříliš probádaném období počátku pozdní křídy. Ukázala, že v době před 90 miliony let ještě tato skupina teropodů nedosáhla obřích velikostí, ale jejich mozek se zvětšoval a smysly se již výrazně zlepšovaly, což zřejmě pomohlo pozdějším tyranosaurům v rychlém nástupu k dominanci. Co vlastně způsobilo toto zvětšování nervového centra a vylepšování sluchu, čichu i zraku u těchto teropodů, to zatím nevíme. Nezbývá než čekat na další výzkumy.
- Rekonstrukce druhu Timurlengia euotica © Todd Marshall.
1 Comment