Zatímco souboje, které se zřejmě odehrávaly mezi obřím teropodem tyranosaurem a jeho neméně obří potenciální kořistí triceratopsem, jsou doslova ikonické, u pozdně křídových východoasijských tyranosauridů si podobné zápolení mezi dominantním teropodem a velkým ceratopsidem příliš často nepředstavujeme. Zatímco totiž v nejpozdnější křídě se pláně tehdejší Laramidie (západní části severoamerického kontinentu) otřásaly pod tlapami tyranosaurů a hned několika druhů velkých ceratopsidů, mongolský bratránek tyranosaura, Tarbosaurus bataar, žádné podobné soupeře k dispozici neměl. Jeho lovnou kořistí byli spíše hadrosauridi, ankylosauři, pachycefalosauři a občas i nějaký ten neopatrný teropod nebo dokonce titanosaurní sauropod.
Zapomínáme ale, že v období pozdního kampánu (asi před 74) se obří tyranosaurid vyskytoval také na území dnešní východní Číny v provincii Šan-tung. Byl jím samozřejmě
Zhuchengtyrannus magnus. Tento 10 až 12 metrů dlouhý a až 6 tun těžký tyranosaurinní tyranosaurid mohl lovit obří kachnozobé šantungosaury, sauropoda čučchengtitana (Zhuchengtitan) a mnoho dalších druhů dinosaurů, mezi nimi pak i jakýsi geologicky starší ekvivalent severoamerického triceratopse.
Byl jím ceratopsid Sinoceratops zhuchengensis, formálně popsaný v roce 2010. Fosilie tohoto ceratopsida byly objeveny v sedimentech souvrství Sin-ke-čuang (Xingezhuang) v rámci skupiny Wang-š’, a to v roce 2008. Holotyp, dnes označený katalogovým číslem ZCDM V0010 má podobu částečně zachované lebky s mozkovnou, odkrytých ve fluviálních sedimentech někdejšího říčního koryta. Další dva exempláře ZCDM V0011 a ZCDM V0012 pocházejí ze stejných vrstev a představují rovněž částečně dochované lebky. Formální popis sinoceratopse byl publikován v odborné práci týmem vedeným paleontologem Su Singem, a jméno dinosaura odkazuje k místu jeho objevu (doslova znamená „čínská rohatá tvář z Ču-čchengu). Jedná se o dosud jediného prokázaného zástupce kladu Ceratopsidae známého mimo severoamerický kontinent (Turanoceratops tardabilis z Uzbekistánu, formálně popsaný roku 1989, zřejmě skutečným ceratopsidem není).
Sinoceratops spadal do kladu Centrosaurinae a může představovat zástupce skupiny, která přešla do východní Asie přes pevninskou šíji ze Severní Ameriky. Podle novějších analýz by nejbližším vývojovým příbuzným tohoto rohatého dinosaura mohl být druh Wendiceratops pinhornensis. Přímo z Číny však zatím žádné blízké příbuzné sinoceratopse neznáme. Pokud čučchengtyranové tyto rohaté dinosaury lovili, měli co do činění s nebezpečnými soupeři, alespoň tedy v případě dospělých jedinců. Sinoceratops totiž dorůstal délky kolem 6 metrů, výšky ve hřbetu zhruba 2 metry a hmotnosti asi 2 až 2,5 tuny, byl to tedy tvor o velikosti mohutného nosorožce.
K obraně sinoceratopsovi nejspíš sloužil jeho výrazný roh v nosní části lebky, který byl přes 30 centimetrů dlouhý a pro nechráněné břišní partie velkých teropodů představoval nepochybně značné nebezpečí. Celá hlava sinoceratopse měřila na délku kolem 1,8 metru a jeho tělesná stavba byla i v porovnání s ostatními centrosauriny relativně robustní. Jednalo se nejspíš o stádního tvora, který ve větším počtů jedinců hledal ochranu před útoky velkých i menších smečkových teropodů. Kromě hrozivého druhu Z. magnus se sinoceratopsové potkávali i se svými vzdálenými příbuznými z kladu Leptoceratopsidae druhu Zhuchengceratops inexpectus, se stády obřích kachnozobých dinosaurů druhu Shantungosaurus giganteus a v neposlední řadě i s titanosaurními sauropody druhu Zhuchengtitan zangjiazhuangensis.
Kolosální souboje obřích dravých dinosaurů a rohatých nebo kachnozobých (či dokonce sauropodních) dinosaurů se tedy v období pozdní křídy neodehrávaly jen v Severní Americe, ale nepochybně také v tisíce kilometrů vzdálené východní Asii.
- Sinceratops zhuchengensis (© Tuomas Koivurinne).
1 Comment