Dva nové přírůstky do evoluční historie tyranosaurů

Tyranosauroidní teropodi, tedy zástupci rozsáhlé evoluční větve zvané Tyrannosauroidea, v posledních letech zažívají malou renesanci. Ta se projevuje nejen zvýšenou intenzitou nových výzkumů, ale také vyšší frekvencí nově popsaných druhů. Dnes si představíme hned dva nové druhy tyranosauroidů, popsané v rozmezí několika týdnů.

V prosinci 2019 byl předběžně publikován popis nového tyranosauroida ze severovýchodní Číny, který obdržel vědecké jméno Jinbeisaurus wangi. Formální popis bude oficiálně publikován teprve letos v dubnu, paleontologický svět ale nového dinosaura přijal takříkajíc za svého již na přelomu loňského a letošního roku. Rodové jméno „nejnovějšího“ tyranosauroida odkazuje k místu objevu na severu provincie Šan-si, Jin je totiž staré označení této provincie a slovo bei znamená „severní“. Druhové jméno zase představuje poctu jistému Suo-ču Wangovi, který se zasloužil o paleontologický výzkum v této provincii, a to včetně organizování vědeckých expedic do terénu.

Fragmenty fosilního materiálu (obě horní čelisti a zub) druhu Jinbeisaurus wangi (Wu et al., 2020).

Fosilie nového teropodního dinosaura, které sestávají z několika izolovaných lebečních kostí a fragmentů kostí postkraniálního skeletu, byly objeveny v sedimentech souvrství Chuej-čchüan-pchu (v anglickém přepisu Huiquanpu), v nichž jsou objevovány dinosauří fosilie již od 80. let minulého století. Zatím byly odtud popsány čtyři dinosauří druhy, jmenovitě ankylosauři Tianzhenosaurus youngi a Shanxia tianzhenensis (oba 1998; oba však mohou představovat zástupce druhu Saichania chulsanensis), dále sauropod Huabeisaurus allocotus (2000) a nověji i hadrosauroid Datonglong tianzhenensis (2016). Původně bylo stáří tohoto souvrství považováno za eocénní (stáří 56 až 34 milionů let), dnes ale není pochyb o tom, že fosilie objevené ve vrstvách tohoto souvrství spadají do svrchní křídy (cenoman až campan). Přesnější datace zatím není k dispozici, rozptyl odhadů stáří nového dinosaura proto činí přes dvacet milionů let (zhruba před 95 až 72 miliony let).

Zkameněliny byly vyproštěny z hornin v roce 2008 pracovníky Geologického muzea v Šan-si (Shanxi Museum of Geology, SMG), kde je holotyp uložen dodnes. J. wangi se tak koncem roku 2019 stal prvním identifikovaným druhohorním teropodem známým z této čínské provincie.

Ačkoliv byly objeveny jen kosterní fragmenty a zuby, některé z nich jsou natolik unikátní a diagnostické, že bylo možné na jejich základě stanovit zcela nový druh tyranosauroidního dinosaura. Zejména tvar a anatomie úlomku horní čelisti dokládá, že Jinbeisaurus byl vývojově vyspělejším (odvozenějším) tyranosauroidem než jiný v loňském roce popsaný tyranosauroid, severoamerický druh Suskityrannus hazelae z Nového Mexika. Suskityrannus v turonu (asi před 94 až 90 miliony let), Jinbeisaurus byl pravděpodobně stejně starým nebo spíše mírně mladším zástupcem kladu Tyrannosauroidea.

Co tedy o tomto záhadném východoasijském „tyranovi“ zatím víme? Holotyp s označením SMG V003 sestává z fragmentů obou horních čelistí, fragmentu pravé spodní čelisti, dvou krčních obratlů, pěti center hrudních obratlů a nekompletní pravé kosti stydké. Vzhledem k tomu, že tyto fosilní kosti se nacházely na ploše necelých 8 m2, nebyly objeveny žádné duplikátní kosti a velikostně si fragmenty odpovídají, je vysoce pravděpodobné, že se jedná o fosilie jediného zvířete. Lépe dochovaná část horní čelisti má délku 34 cm a výšku 13,5 cm. Dochovaná část pravé dentální kosti je dlouhá zhruba 30 cm a v nejužší části vysoká 53 mm. Bohužel centra všech dochovaných obratlů jsou značně poškozená erozí, což se dá říci i o ostatních fosilních částech skeletu.

Provedená fylogenetická analýza ukázala, že J. wangi je „středně odvozeným“ tyranosauroidem, který představuje podobný vývojový stupeň jako asijské druhy Xiongguanlong baimoensis, Timurlengia euotica a dosud nepopsaný taxon ze souvrství Iren Dabasu. Je tak zároveň méně pokročilý než severoamerické druhy Dryptosaurus aquilunguis, Appalachiosaurus montgomeriensis, Bistahieversor sealeyi či zástupci odvozeného kladu Tyrannosauridae. Zároveň jde ale patrně o vyspělejší tyranosauroidy, než je druh Suskityrannus hazelae.

Na základě porovnání s velikostí maxilární části lebky u juvenilního i dospělého tarbosaura (s délkou lebky 29 a 122 cm, resp.) byla délka lebky druhu J. wangi odhadnuta na 66 cm. Tím pádem byl zhruba stejně velký jako zmíněný čínský Xiongguanlong a představoval tyranosauroida menší až střední velikosti. Anatomie obratlů a lebky přitom nasvědčuje plné dospělosti dochovaného jedince.

Jinbeisaurus je tedy dalším důkazem donedávna netušené skutečnosti, že skupina středně velkých tyranosauroidů představovala po celé desítky milionů let důležitou ekologickou součást raně až pozdně křídových ekosystémů.Tato skupina aktivních predátorů vyplňovala zdánlivě propastnou mezeru mezi pozdně jurskými bazálními tyranosauroidy a obřími tyranosauridy žijícími o více než 70 milionů let později.

Druhý nově popsaný tyranosauroid dostal poněkud komplikované vědecké jméno Thanatotheristes degrootorum. Na rozdíl od čínského druhu Jinbeisaurus wangi se v tomto případě jedná o severoamerického, vývojově vyspělejšího zástupce kladu Tyrannosauridae; a přesněji větve Tyrannosaurinae. K ikonickému druhu Tyrannosaurus rex má tedy vývojově i geograficky mnohem blíž, ačkoliv žil zhruba o 13 milionů let dříve.

Nový přírůstek do stále bohatší „rodiny tyranských teropodů“ vylepšil naše dosavadní povědomí o biodiverzitě a paleogeografii severoamerických tyranosauridů. Rodové jméno dinosaura odkazuje k mytologické postavě Thanatose, řeckého boha, představujícího ztělesněnou smrt, slovo theristes zase znamená cosi jako „žnec“ nebo přeneseně i „smrťák“. Druhové jméno nového teropoda je pak poctou Johnovi a Sandře De Grootovým z kanadské Alberty, kteří objevili holotyp dinosaura a pomáhali i s vykopávkami.

Holotyp nese označení TMP 2010.5.7 a představuje fragmentárně zachovanou lebku velkého subadultního (dosud nedospělého) jedince o odhadované kompletní délce 800 mm. Ačkoliv tento exemplář ještě nebyl plně dorostlý, na základě vyvinuté lebeční ornamentace byl už zřejmě pohlavně dospělý. Délka tohoto konkrétního exempláře mohla činit asi 7 až 8 metrů, hmotnost se pravděpodobně pohybovala v rozmezí 1 až 2 tun. Fosilie byly objeveny ve strmém útesu na břehu řeky Bow nedaleko soutoku s řekou Oldman v kanadské Albertě. Sedimenty zde spadají do souvrství Foremost, které je datováno zhruba na 80 milionů let (campan, svrchní křída). Radiometrické měření uloženin vulkanického popela v blízkosti zkameněliny poskytlo přesnější dataci 79,5 milionu let. Thanatotheristes byl tedy přímým současníkem ceratopsida druhu Xenoceratops foremostensis nebo pachycefalosaurida druhu Colepiocephale lambei.

Thanatotheristes je nejstarším potvrzeným tyranosauroidem známým z území Kanady a příbuzné druhy Gorgosaurus libratus a Daspletosaurus torosus časově předchází přibližně o 2,5 milionu let. Zhruba stejně starý je pak druh Dynamoterror dynastes ze souvrství Menefee v Novém Mexiku a jediným známým starším druhem tyranosaurida ze Severní Ameriky je Lythronax argestes ze souvrství Wahweap na území Utahu (stáří 79,9 až 80,6 milionu let).

Fylogenetická analýza autorů studie naznačuje, že sesterským taxonem a nejbližším vývojovým příbuzným nového tyranosaurida je Daspletosaurus (D. torosus a D. horneri). S ním sdílí Thanatotheristes množství unikátních anatomických znaků na lebce a společně tak tvoří evoluční větev, jež dostala jméno Daspletosaurini.

Rozšíření jednotlivých evolučních větví severoamerických tyranosauroidů (Voris et al., 2020).

Dle autorů studie je nový teropod dostatečně odlišný na to, aby mohl být považován za samostatný rod a nikoliv za další, v pořadí třetí druh daspletosaura. Thanatotheristes dokládá, že tyranosauridi byli poměrně rozrůzněnou skupinou, jejíž evoluční historie se vedla ve znamení vývoje různých morfologicky odlišných kladů. Autoři přicházejí se zajímavým zjištěním, že v případě vývojově vyspělých tyranosaurinů lze rozlišit tři rozdílné skupiny – právě daspletosauriny (zmíněné druhy D. torosus, D. horneri a T. degrootorum), dále jakýsi „meziklad“ zahrnující rody Teratophoneus, Lythronax a zřejmě i Dynamoterror a konečně klad obřích tyranosaurinů s masivní lebkou, kam patří Zhuchengtyrannus, Tarbosaurus a Tyrannosaurus. Dalšími zástupci skupiny Tyrannosauridae jsou pak gracilnější formy z kladu Albertosaurinae a formy se štíhlými dlouhými lebkami, spadající v rámci Tyrannosaurinae do kladu Alioramini.

V evoluční historii tyranosauridů se tedy objevilo, jak se v současnosti zdá, přinejmenším pět nezávislých vývojových skupin s unikátním kosterním morfotypem. Tyto rozdíly možná umožnily různým koexistujícím tyranosauridům sdílet společné ekosystémy a přitom si přímo potravně a ekologicky nekonkurovat. Autoři dále konstatují, že u vývojové linie gigantických, původem asijských tyranosauridů, došlo ke zvětšení rozměrů v odpovědi na potřebu lovu velké kořisti (včetně titanosaurních sauropodů). Daspletosaurini byli biogeograficky odděleni od jiných (obvykle štíhlejších a méně robustních) tyranosauridů, žijících v době jejich existence pouze v jižnějších oblastech Severní Ameriky. Studie tedy poskytuje i jakési první konkrétní kontury představy o rozšíření a evolučních trendech tyranosauridů, probíhajících v období pozdní křídy na území západu Severní Ameriky. V budoucnu bude tento zatím mlhavý obraz nadále zpřesňován novými objevy.

Pro více informací o vzhledu a ekologii nových tyranosauroidů i o jejich postavení a významu v rámci evoluce celé skupiny však bude potřeba najít více fosilního materiálu. Nezbývá tedy než držet čínským a severoamerickým paleontologům i jejich případným zahraničním kolegům palce.

  • Rekonstrukce přibližného vzezření hlavy tyranosauroida druhu Alectrosaurus olseni. Tento vzdálenější příbuzný jinbeisaura ze svrchní křídy Mongolska dosahoval zhruba stejné velikosti a tvarem hlavy se od nového čínského druhu nejspíš příliš nelišil (PaleoGeekSquared, CC BY-SA 4.0).
  • Článek byl v mírně pozměnené formě a v podobě dvou samostatných příspěvků publikován také na webu DinosaurusBlog (Jinbeisaurus wangi, Thanatotheristes degrootorum).

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *