Významné výročí spjaté s jedním z největších úspěchů lidského snažení v historii – tedy prvního přistání člověka na Měsíci – nelze zcela přehlédnout ani na čistě paleontologicky orientované stránce. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Apollo 11 na povrchu našeho vesmírného souputníka a to změnilo nejen dějiny kosmonautiky, ale nejspíše i dějiny lidstva jako takové. Na tomto místě už astronomickou stránku věci opustíme a přejdeme volně k hlavnímu tématu tohoto příspěvku, souvisejícímu alespoň časově s tímto výročím. Jaké největší úspěchy v dinosauří paleontologii, vzdáleně svým významem podobné přistání člověka na Měsíci, se odehrály v průběhu pěti desetiletí, která nás dělí od této události? To už se dozvíte v další části textu. Jejich výběr je samozřejmě čistě subjektivní a pojatý takříkajíc telegraficky. Jistě by s ním také všichni nadšenci ani odborníci nemuseli souhlasit. Pokud Vám tedy v tomto stručném seznamu něco zásadního chybí, neváhejte se ozvat v komentářích pod článkem!
1. První desetiletí (1969–1979)
V tomto desetiletí procházela dinosauří paleontologie velkou „revolucí“, neformálně zvanou Dinosauří renesance. Tento obecný názorový přerod byl odstartován zejména popisem nového teropodního dinosaura druhu Deinonychus antirrhopus, který byl zveřejněn právě v červenci roku 1969, tedy zhruba v době přistání prvních astronautů na Měsíci. V tomto období se objevují nejspíš poprvé skutečně moderní rekonstrukce vzezření dinosaurů (například Robert T. Bakker, Gregory S. Paul), některé dokonce již s naznačeným tělesným opeřením. Za zmínku pak stojí také další významný objev, publikovaný roku 1979. Jedná se o nález prvních hnízdních kolonií kachnozobých dinosaurů druhu Maiasaura peeblesorum na severu americké Montany, který prokázal dosud nečekanou rodičovskou péči o mláďata u neptačích dinosaurů. Tento výzkum proslavil zejména paleontologa Jacka Hornera, budoucího poradce filmařů při natáčení Jurských parků a dlouholetého kurátora sbírek v instituci Museum of the Rockies.
2. Druhé desetiletí (1979–1989)
Kromě záplavy nově popsaných druhů dinosaurů a pokračující Dinosauří renesance (v roce 1986 vydal Robert T. Bakker knihu Dinosauří kacířství) se objevují například první vědecké práce věnované konceptu získávání původního organického materiálu z molekul starých desítky milionů let, tedy i z doby dinosaurů. Touto zajímavou problematikou, která inspirovala i Michaela Crichtona pro jeho Jurský park (dopsán roku 1989 a vydán v roce následujícím) se zabýval zejména George Poinar Jr. Koncem 80. let jsou také objevováni do té doby nejstarší známí triasoví dinosauři ze souvrství Ischigualasto (stáří asi 231,4 milionu let; např. Herrerasaurus, Eoraptor). Poprvé po víc než 80 letech je také sesazen z trůnu Brachiosaurus altithorax jako největší známý dinosaurus – v roce 1985 je z Colorada formálně popsán diplodokid Supersaurus vivianae (který je s asi 35 metry delší) a roku 1989 je v argentinské Patagonii objeven titanosaur Argentinosaurus huinculensis (který je celkově delší i hmotnější).
3. Třetí desetiletí (1989–1999)
Tuto dekádu není možné začít jinak než zmínkou enormní celosvětové vlny „dinománie“, která zachvátila svět v roce 1993 s premiérou prvního Spielbergova Jurského parku. O čtyři roky později pak následoval další díl. Mezitím bylo oznámeno, že ve fosiliích některých dinosaurů ještě mohou být stopy po původních proteinech, což vyvolalo vlnu dohadů a obecné nedůvěry. Objevem desetiletí se ale stalo zveřejnění popisu prvního prokazatelně opeřeného neptačího dinosaura, kterým se na podzim roku 1996 stal čínský kompsognatid druhu Sinosauropteryx prima. K malému predátorovi z období rané křídy se pak brzy přidalo několik dalších teropodů a brzy bylo jasné, že opeření (byť v podobě primitivního vláknitého pokryvu) nebylo u mnoha dinosaurů prakticky ničím neobvyklým. Mezi další zajímavosti patří například studie prokazující, že Tyrannosaurus rex si udržoval stálou tělesnou teplotu nebo formální popis gigantického teropoda druhu Giganotosaurus carolinii z rané fáze pozdní křídy dnešní Argentiny.
4. Čtvrté desetiletí (1999–2009)
Na přelomu tisíciletí stále přicházely nové objevy opeřených dinosaurů, zejména z oblasti severovýchodní Číny (provincie Liao-ning), ale například také z Německa (Juravenator starki, popsaný roku 2006). Koncem této dekády již byly učiněny první pokusy určit zbarvení pravěkých organizmů z jejich fosilních melanozomů (zatím jen v případě druhohorního fosilního hlavonožce a izolovaného pera). Ve výzkumu se stále více uplatňují nové zobrazovací technologie a internetové sítě a databáze. V neposlední řadě je také roku 2006 popsán první dinosaurus z Antarktidy, objevený již v roce 1986 (pochybný nodosaurid nazvaný Antarctopelta oliveroi). Paleontologové žasnou nad dvěma fantasticky zachovanými „mumiemi“ kachnozobých dinosaurů, brachylofosaurem „Leonardem“ z Montany (objeven roku 2000) a edmontosaurem „Dakotou“ ze Severní Dakoty (objeven roku 1999). V České republice jsou roku 2003 objeveny první prokazatelné kosterní fosilie druhohorního dinosaura nedaleko Kutné Hory (roku 2017 byl pojmenován Burianosaurus augustai).
5. Páté desetiletí (2009–2019)
V zatím posledním desetiletí dinosauří paleontologie nadále pokračuje trend zavádění technologických a informačních novinek do výzkumu. V roce 2010 jsou publikovány první studie o zbarvení dinosaurů (čínští Anchiornis a Sinosauropteryx), následované dalšími podobnými studiemi v pozdějších letech. Fantastické objevy (včetně části opeřeného dinosauřího ocasu) přicházejí také z barmského jantaru. V letech 2012 až 2014 je identifikována druhá prokazatelná zkamenělina dinosaura z našeho území, fosilní zub teropoda ze sbírek Masarykovy Univerzity v Brně. Světu je představen podivný „netopýří“ dinosaurus s nejkratším jménem Yi qi nebo také obří titanosaur Patagotitan mayorum, blížící se velikostí argentinosaurovi. Je odhalena pravá podoba teropodů druhů Spinosaurus aegyptiacus a Deinocheirus mirificus. A jak jinak skončit, než samotným králem: Tyrannosaurus rex se opět stává největším známým teropodem.
- Rekonstrukce teropoda druhu Deinocheirus mirificus (© Ville Sinkkonen).
- Článek byl v mírně pozměnené formě publikován také na webu DinosaurusBlog.