Spinosaurus byl dinosauřím „obojživelníkem“

O tom, že spinosauridi nebyli zcela běžní, „klasičtí“ teropodní dinosauři, se ví již delší dobu. Spinosaura a jeho příbuzné podezřívají paleontologové z „obojživelných“ návyků již mnoho let. Nový objev, zveřejněný před několika dny v prestižním periodiku Nature, je ale potvrzením dosud netušené skutečnosti, že právě nejslavnější spinosaurid ze všech, obří severoafrický druh Spinosaurus aegyptiacus, byl opravdovým vodním dravcem. Dinosauři se v průběhu své zhruba 170 milionů let dlouhé existence nespokojili jen s dobytím souše, experimentovali také s aktivním letem. Jedna z jejich vývojových skupin to dokonce dotáhla tak daleko, že je dnes v počtu více než deseti tisíc druhů stále významnou součástí moderní fauny – jsou to ptáci. Nový objev ale ukazuje, že někteří dinosauři aktivně pronikli i do třetího „živlu“ – do vody.

Právě spinosauři jsou totiž prvním potvrzeným případem výrazné adaptace na pobyt ve vodě. V roce 2014 došlo k velké změně pohledu na spinosaura. Ukázalo se, že tento více než 15 metrů dlouhý obr, který je mimochodem jedním z největších známých dravých dinosaurů vůbec – ve skutečnosti možná chodil po všech čtyřech, protože zadní nohy měl prakticky zhruba stejně dlouhé jako přední. U drtivé většiny známých teropodů je přitom situace zcela jiná – zadní nohy jsou mnohem mohutnější a delší než přední. Spinosauři byli velmi neobvyklí draví dinosauři, kteří rozhodně nežili podobným způsobem života jako jiní obří teropodi, například tyranosauridi nebo karcharodontosauridi. Spinosauridi, jejichž fosilie známe již od 20. let 19. století a jejich nejznámějšího zástupce, objeveného Richardem Markgrafem, už 105 let, byli zkrátka první známí obojživelní dinosauři.

Nové vzezření spinosaura podle aktuální vědecké studie, popisující ocasní část páteře mladého jedince, objeveného v sedimentech souvrství Kem Kem v Maroku. Spinosaurus byl podle nových zjištění prvním známým „obojživelným“ dinosaurem, a to přinejmenším v této velikostní kategorii. Ilustrace Vladimíra Rimbaly, použito s jeho svolením.

Dosud se předpokládalo, že trávili dlouhý čas ve vodě, kde lovili ryby a další vodní obratlovce, spíše ale postávali nedaleko břehu a pouze nořili svou hlavu pod hladinu, kde „chňapali“ po kořisti. Nový objev však ukazuje, že byli ve vodě mnohem obratnější a aktivnější – velmi zdatně totiž plavali, a to nejspíš i pod hladinou.

Co je tedy oním novým převratným zjištěním? Je jím nová rekonstrukce ocasu spinosaura. Paleontolog Nizar Ibrahim se svým týmem, který se proslavil právě objevem nové kostry mladého spinosaura a následnou převratnou rekonstrukcí v roce 2014, stojí za objevem další zkameněliny, která opět posouvá hranice toho, co jsme u dinosaurů považovali za možné. Fosilie z 80 % kompletní ocasní části páteře spinosaura ze sedimentů souvrství Kem Kem v Maroku ukazuje, že šlo o dokonalý nástroj pohybu pod vodou. Rekonstrukce tvaru ocasních obratlů totiž dokládá, že se jednalo o plochý a vysoký útvar, velmi podobný jakési obří ploutvi. Ibrahim s kolegy dokonce vytvořili robotický model plastové „ploutve“ spinosaura a zjistili, že pro pohyb ve vodě byl asi osmkrát efektivnější než ocasy dalších dvou teropodů (plně terestrických druhů Allosaurus fragilis a Coelophysis bauri). Svojí výkonností v podobě vlnění a „pohánění“ spinosaurova těla si ocas teropoda v ničem nezadal s ocasy dnešních krokodýlů a některých ocasatých obojživelníků. K umístění nozder na vrchu lebky, pevným kostem bez dutin (vhodným pro udržování polohy ve vodním sloupci) a dalším akvatickým adaptacím spinosaura se tedy přidal poslední chybějící dílek – „pohonná jednotka“ pro plavání v hloubce. Spinosaurus je tak nyní prvním známým dinosaurem, který dokonale využil nabízející se potravní niku ve vodstvech rané pozdní křídy na území severní Afriky.

Je fascinující představit si, kam až mohl jeho další vývoj spět – pokud by potomci těchto dinosaurů žili i v pozdějších obdobích křídy, mohli se z nich stát ještě lépe přizpůsobení vodní tvorové, jako byli například mosasauři nebo jako jsou dnešní ploutvonožci? To už se ale dostáváme na tenký led spekulací. I přes své nesporné obojživelné předpoklady spinosauři pravděpodobně neplavali příliš daleko od tehdejších břehů a na otevřené moře se nejspíš dostávali jen výjimečně. Jejich fosilie navíc známe i z čistě terestrických sedimentů a dobře víme, že spinosauridi nepohrdli ani potravou získanou na souši. Jednalo se tedy o velmi podivné obří dravé dinosaury, kteří byli doma jak na pevné zemi, tak i ve vodě. Co dalšího se o nich asi dozvíme příště?

  • Paleoekologická rekonstrukce spinosaura v jednom z jeho přirozených životních prostředí – pod hladinou vody. Spinosauři byli pravděpodobně aktivními lovci vodních obratlovců v mělkých vodách nedaleko pobřeží. Je pravděpodobné, že se i přes své vysoce vyvinuté adaptace pro semiakvatický způsob života obvykle nepouštěli na otevřené moře (Gustavo Monroy-Becerril, CC-BY 4.0).
  • Článek byl v mírně pozměnené formě publikován také na webu DinosaurusBlog.

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *