Vyšla nová odborná publikace týkájící se zubní a lebeční anatomie druhu Megacephalosaurus eulerti, obrovského plesiosaura ze skupiny Pliosauridae.
Pliosauridy sice známe od nejsvrchnějšího triasu do spodní svrchní křídy, jejich nejcharakterističtější zástupci se však objevili až ve střední fázi jurského období. Tehdy se vyvinuly první mohutné formy s typicky masivní lebkou a krátkým krkem (např. Liopleurodon ferox).
Jak již bylo uvedeno, předmětem nového výzkumu byl Megacephalosaurus eulerti. Tento pliosaurid žil během středního turonu, před přibližně 90 miliony let, na území dnešního státu Kansas. Severní Ameriku tehdy protínalo rozsáhlé vnitrozemní moře, jež obývala řada fascinujících skupin živočichů, včetně gigantických mořských plazů (mosasaurů a plesiosaurů). Společně s jeho blízkým příbuzným, druhem Brachauchenius lucasi, megacefalosaurus představoval jednoho z posledních zástupců pliosaurů.
Nový výzkum zahrnoval důkladný popis zubní anatomie megacefalosaura, srovnání jeho zubů se zuby většiny velkých pliosaurů (od střední jury až do rané pozdní křídy) a přehodnocení jeho lebeční anatomie – zejména pak znaků používaných v analýzách příbuzenských vztahů v rámci plesiosaurů.
Výzkum mezi jinými ukázal, že u posledních pliosauridů došlo k redukci počtu zubů v jednotlivých čelistních kostech a zjednodušení chrupu jako celku. Zatímco u dřívějších pliosaurů byl chrup poměrně výrazně diferenciován (v čelistech byly regiony různě velkých zubů), poslední pliosauři (Brachauchenius a Megacephalosaurus) se vyznačovali jednoduchým chrupem, kdy již žádná výrazná regionalizace patrná nebyla.
Výzkum také zahrnoval nejkomplexnější dosud publikované zhodnocení stavu našich znalostí ohledně evolučních vztahů v rámci pliosaurů. Výsledky naneštěstí ukazují, že naše znalosti jsou v tomto ohledu stále velice nekompletní. Přestože pliosauři vymřeli až v pozdní křídě, křídoví představitelé této skupiny jsou značně enigmatičtí. O evoluci křídových pliosaurů nevíme téměř nic a jejich anatomie se v mnoha ohledech liší od jejich středně a pozdně jurských příbuzných (např. liopleurodonta či druhů pliosaura).
Stále také existuje významný konflikt mezi výsledky analýz příbuzenských vztahů, jež naznačují, že všichni křídoví pliosauři tvoří jednu skupinu (klad Brachaucheninae), a výsledky statistických analýz izolovaných zubů, které naopak napovídají, že skupin křídových pliosaurů mohlo být hned několik.
Zdá se tedy, že v oblasti výzkumu pliosaurů nás ještě čekají velmi zajímavé časy!
- Rekonstrukce liopleurodonta (Liopleurodon ferox) dle britské stanice BBC. Zatímco Liopleurodon z dokumentárního pořadu Putování s dinosaury měl dorůstat až 25 metrů délky, ten skutečný nebyl ani poloviční (běžně měřil jen kolem 7 metrů).
- Foto typového jedince (holotypu) druhu Megacephalosaurus eulerti. Foto převzato z vědeckého článku Madzia a kol. (2018).
Opravdu velmi zajímavé.
Opravdu velmi zajímavé. Ale proč se změnil počet zubů v čelisti?
Děkuji za komentář. Změna charakteru chrupu (z tzv. anizodontního – tedy stavu, kdy jsou v různých regionech čelistí různě velké zuby – na víceméně izodontní – tj. takový, kdy jsou všechny zuby přibližně stejně velké) a redukce počtu zubů v čelistech jednoznačně odráží změnu v tom, jakou kořist tito pliosauři lovili. V rámci druhohorních mořských ekosystémů jsou zuby, jako jsou ty přítomné u megacefalosaura a brachauchenia (tedy posledních pliosaurů), typické pro tzv. generalisty –zjednodušeně řečeno druhy, jejichž zuby nejsou úzce specializovány na konkrétní funkci (a tím pádem do určitého stupně také typ potravy). Přesný důvod změn v charakteru chrupu v rámci posledních pliosaurů (tedy co je vedlo k tomu, že museli změnit jídelníček) zatím neznáme. V úvahu přichází konkurence s jinými skupinami dravých mořských obratlovců (během cenomanu a turonu, kdy žili poslední pliosauři, došlo např. k rozrůznění jejich vzdálenějších příbuzných polykotylidů; vyvíjeli se také první mosasauři), změny klimatu (které omezily jejich zdroje potravy) nebo obojí najednou.
Hezký den, navrhnu Vám zíměnu slova „enigmatický“, enigma je česky hádanka. Chápu, že článek pak bude vypadat divně a selsky, ale čeština není úplně nejhorší jazyk.
záměna*, omlouvám se za překlep