První fosilie, které dnes můžeme bez větších pochyb přisoudit druhu Tyrannosaurus rex, byly objeveny na území současného Colorada amatérským sběratelem Arthurem Lakesem v roce 1874. Na počátku 90. let 19. století pak byly objeveny další fragmentární fosilie na území současného Wyomingu i Jižní Dakoty. Ve Wyomingu objevil paleontolog John Bell Hatcher části kostí končetin a další postkraniální materiál, který později Othniel Charles Marsh popsal jako Ornithomimus grandis. V Jižní Dakotě pak popsal roku 1892 velký Marshův rival Edward Drinker Cope dva zvětralé obratle velkého teropoda pod jménem Manospondylus gigas. Cope se rovněž se zařazením fosilií mýlil – domníval se, že jde o obratle velkého rohatého dinosaura („agathaumida“). Trvalo pak ještě deset let, než Barnum Brown objevil ve východní Montaně typový exemplář druhu T. rex a další tři roky, než dinosaura konečně oficiálně popsal Henry Fairfield Osborn.
Mezitím však ještě roku 1900 objevil Brown na území východního Wyomingu (lokalita Seven Mile Creek) fosilní materiál, s jehož zařazením si rovněž nevěděl rady. Po převozu do Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku dostal označení AMNH 5866 a v 60. letech byl prodán jako nepotřebný do Britského přírodovědeckého muzea v Londýně za sumu 1537 liber (dnes by částka činila spíše kolem 5 milionů liber; katalogové označení exempláře je NHM R 7994). Právě tento materiál je holotypem taxonu Dynamosaurus imperiosus, domnělého obřího tyranosauridního teropoda, popsaného vědecky Osbornem jen o stránku dál než T. rex.
Opravdu se ale v ekosystémech souvrství Lance vyskytovali na samotném konci křídy dva obří tyranosauridi, žijící pospolu? Samozřejmě že nikoliv, ostatně svůj omyl rozpoznal již v roce 1906 i sám Henry F. Osborn.
Žádný Dynamosaurus totiž neexistoval. Zkameněliny tohoto dinosaura dnes řadíme do druhu T. rex. Když totiž Osborn fosilie poprvé zkoumal, všiml si, že zahrnují také kostěné pláty, které považoval za jakési tělesné brnění samotného obřího dravého dinosaura. Holotyp tyranosaura, objevený o dva roky později, byl přitom natolik odlišný, že Osborn neměl na vybranou a musel pro oba exempláře stanovit jiná vědecká jména. Materiál z Wyomingu přitom dostal název Dynamosaurus imperiosus, což doslova znamená „dynamický královský ještěr“.
Teprve o rok později si Osborn svoji chybu uvědomil, a dynamosaura synonymizoval s tyranosaurem. Je štěstí, že jméno T. rex se objevilo ve zmíněné popisné práci o stránku dříve než D. imperiosus, protože jinak by dnes mohlo platit právě ono druhé jméno, zatímco proslulý T. rex by byl takřka neznámým pojmem. Později se ukázalo, že osteodermy obřímu teropodovi vůbec nepatřily, představovaly naopak pozůstatky jeho možné poslední kořisti. Tou byl zřejmě jedinec druhu Ankylosaurus magniventris, tedy velký obrněný tyreoforní dinosaurus, žijící ve stejných ekosystémech jako T. rex. Rýhy po tyranosauřích zubech na kostěných plátech tomu ostatně nasvědčují.
A jaký je další osud fosilií domnělého „dynamosaura“? Po zakoupení londýnským muzeem byly krátce k vidění v expozici, poté je však čekala dlouhá léta v depozitáři.
Teprve před pěti lety, 27. září roku 2013 byly některé zkameněliny tohoto exempláře odhaleny při speciální výstavě. Ne všechny části kostry však byly veřejnosti ukázány – obratle „o velikosti medicinbalu“ a žebra „delší než rozpětí lidských paží“ zůstaly stejně jako kosti spodní čelisti se zuby zavřené v depozitářích. Zajímavé ale je, že britští paleontologové se rozhodli část materiálu repatriovat zpět do Spojených států – při dodatečné preparaci se totiž ukázalo, že před půl stoletím jim jejich američtí kolegové přibalili nevědomky i materiál z jiného exempláře tyranosaura.
- Obří kosti spodní čelist tyranosaura, objevená v roce 1900 na území Wyomingu (souvrství Lance), byla spolu s dalším odkrytým materiálem o pět let později popsána pod dnes již neplatným jménem Dynamosaurus imperiosus.