Jedním ze symbolů velikonočních svátků je i pestře malované slepičí vajíčko, proto snad nebude špatným nápadem představit druhohorní kuriozitu z této kategorie – největší dinosauří vejce všech dob!
Tedy přesněji řečeno, největší dosud objevené fosilní vejce, ačkoliv je pravděpodobné, že z jistých fyzikálních a biologických důvodů asi žádné vejce již o moc větší být nemohlo. Zapomeňte tedy na druhořadé akční filmy, ve kterých se dinosauři či jakási jim vzdáleně podobná monstra líhnou z vajec o velikosti dospělého člověka nebo ještě vyšších – tak velké vajíčko by muselo mít skořápku natolik silnou, že by v ní žádné embryo nemohlo dýchat a ani by se nedostalo ven. Musíme se tedy spokojit s menšími vejci, ale i tak se jedná o gigantické exempláře (alespoň pokud je porovnáme právě se slepičími vajíčky o délce asi 5 až 6 centimetrů).
Největší fosilní dinosauří vajíčka, která zatím paleontologové objevili, jsou až přes šest decimetrů dlouhá, mají oválný tvar a byla odkryta v čínské provincii Che-nan. Již roku 1995 dostala vědecké jméno Macroelongatoolithus xixianensis a dosahují délky od 34 až po fantastických 61 centimetrů. Jejich šířka pak činí v nejširším místě 13 až 18 centimetrů a samotná tloušťka zkamenělé skořápky má u těchto vajíček hodnotu 1,2 až 4,75 milimetru. Nejedná se však o jediný ootaxon s obřími rozměry. Zkamenělá vajíčka popsaná jako oodruh Megafusoolithus qiaoxiaensis, pocházející z čínské provincie Če-ťiang, vykazují délku až 40 cm a šířku 13 cm. Jen nepatrně menší jsou pak podobná fosilní vejce z Jižní Koreje, pojmenovaná jako Macroelongatoolithus goseongensis. Ta dosahují délky až 39 cm a šířky 11,5 cm. Jedná se tedy o skutečně obří exempláře, mnohem větší než vejce slepic, ale například i pštrosů. Podobná vajíčka jsou mimochodem známá i z jiných míst světa, například ze Spojených států amerických nebo z Indie, obvykle však už nejsou tak velká.
Kteří dinosauři tedy podobně obrovská vajíčka pravděpodobně snášeli? Až donedávna byla příslušnost původců těchto vajec (zejména těch řazených k umělé skupině Elongatoolithidae) zahalena tajemstvím. Zatímco předchozí rekord v podobě kulatého vejce o délce 30,5 cm byl přisouzen evropskému sauropodovi druhu Hypselosaurus priscus, u obřích oválných vajec z Číny nebylo nic zcela jisté. Nebyla totiž objevena žádná kostra dinosaura, který mohl vejce naklást v přímé asociaci s hnízdem a žádný dospělý exemplář nebyl objeven ani s fosilními vajíčky v břišní dutině (tedy před nakladením). Spekulovalo se i o tom, že obří vajíčka ve velkém kruhovém uspořádání by mohla patřit nějakému obřímu tyranosauridovi (možná druhu Tarbosaurus bataar).
Pomohl pak až unikátní objev jedince, známého jako „Baby Louie“, dosud nevylíhnutého oviraptorosaura uchovaného v těsné blízkosti vajec, opět popsaných jako Macroelongatoolithus. Tento dinosaurus, žijící v období rané pozdní křídy (asi před 90 miliony let) dostal v roce 2017 jméno Beibeilong sinensis. Obří vejce jsou každopádně značně podobná menším vajíčkům druhu Citipati osmolskae, jehož fosilní kostra byla objevena v přímé asociaci s hnízdem. Ačkoliv tedy ještě mohou panovat určité pochybnosti, je téměř jisté, že původcem vajec byl nějaký velký oviraptorosaur („ptákům podobný“ teropodní dinosaurus). Takovým druhem mohl být například obří čínský Gigantoraptor erlianensis, který byl s délkou až 8,6 metru a hmotností 1,5 až 2 tuny zdaleka největším známým zástupcem své skupiny.
Podobně obří vejce kladly do hnízd samice velkých oviraptorosaurů i na území Severní Ameriky, kde patřil k velkým druhům například 3,5 metru dlouhý a zhruba 250 kg vážící Anzu wyliei ze souvrství Hell Creek.
Původcem těch největších exemplářů však byl pravděpodobně ještě větší, vědě dosud neznámý druh oviraptorosaura. Gigantická vajíčka byla do hnízd kladena ve velkých snůškách až o 26 kusech, přičemž vytvářela v hnízdě kruh o průměru 2 až 3,3 metru. Na jejich kladení a pozdější líhnutí musel být jistě úžasný pohled!
- Obří zkamenělá vejce oviraptorosaurních teropodů spadající pod ootaxon Macroelongatoolithus, zde v expozici Geologického muzea v Číně. Tato až přes 60 centimetrů dlouhá vejce kladli dinosauři do kruhových hnízd o průměru kolem 3 metrů. Podobně mohla vypadat například i vajíčka obřích tyranosauridů (BleachedRice, CC BY-SA 4.0).
- Článek byl v mírně pozměnené formě publikován také na webu DinosaurusBlog.
Skvělý příspěvek 🙂 Napadá mě, co vedlo k produkci tak velkých vajec? Odpověď by mohla být snaha dopřát plodu více času k vývoji, což by u dravých teropodů znamenalo mládě, připravenější pro aktivnější shánění potravy a život obecně. Existuje v tomhle směru u dravých nebo všežravých teropodů obecná tendence k větší velikosti vajec, než je tomu u herbivorů? A jak by to měli například Therizinosauři?
Dobrý den, děkuji za velmi zajímavý dotaz – bohužel o reprodukční anatomii a fyziologii neptačích dinosaurů toho zatím víme příliš málo na to, abychom se mohli pouštět do větších soudů a rozvíjet podrobné hypotézy. Obecně se dá říci, že například u oviraptorosaurů šel vývoj v některých případech skutečně ke značnému zvětšování objemu a celkových lineárních rozměrů vajec, podobně tomu nejspíš bylo i u tyranosauridů a snad i u Vámi zmiňovaných therizinosaurů. Preferovaná strava v tomto směru patrně nehrála větší úlohu, gigantická vejce známe jak od čistých herbivorů (titanosaurní sauropodi), tak i od všežravců nebo masožravců (právě oviraptorosauři, tyranosauridi ad.). Abychom k tomuto mohli říci více, budeme muset patrně objevit mnohem více vajíček zástupců různých vývojových linií dinosaurů, ideálně ještě se zachovanými kostřičkami embryí uvnitř (pro snazší identifikaci) 🙂 Hezký závěr června přeje VS.