Dinosauří čerti

V tomto vánočně laděném příspěvku se zaměříme na nesmírně zajímavou lokalitu ve středním Polsku, zvanou Kontrewers. V blízkosti této obnovené a znovu osídlené obce s pohnutým osudem (za Druhé světové války byla vypálena a srovnána se zemí nacisty) se totiž nacházejí četné fosilní otisky stop druhohorních dinosaurů z období rané jury (věk hettang, stáří asi 200 milionů let).

Místní obyvatelé znali tyto stopy mnohem dříve, než je sem přišli poprvé zkoumat paleontologové. Věděli o nich dokonce už v dobách, kdy paleontologie jako věda ještě vůbec neexistovala. A co je na nich tedy tolik zvláštního? Zejména to, že v jejich těsné blízkosti vznikly petroglyfy (rytiny v hornině), a že nejspíš zavdaly podnět k pořádání jakýchsi okultních rituálů na místě svého výskytu. Obec Kontrewers se nachází asi 12 kilometrů jižně od města Sołtyków, které je rovněž v paleontologickém světě dobře známé jako lokalita s dochovanými otisky dinosauřích stop. V sedimentech souvrství Zagaje na severní straně Svatokřížských hor se zde nachází dokonce velké množství lokalit, nabízejících pohled na dinosauří stopy z období začínající jurské periody.

Petroglyfy neznámého původu a stáří, pravděpodobně přímo související s fosilními stopami dinosaurů z lokality Kontrewers. Tříprsté stopy možných ptakopánvých dinosaurů zde dávní obyvatelé Svatokřížských hor objevovali odedávna a pravděpodobně se snažili dát jim smysl a zapojit je do svých náboženských či magických rituálů. Postavy dvou rohatých „hráčů na flétnu“ jsou velmi výrazné (převzato z práce Gierlińského a Kowalského [2006]).

V roce 2005 objevil polský paleontolog Gerard D. Gierliński pískovcovou desku, ukazující v přímé asociaci 24 cm dlouhou tříprstou stopu možného ptakopánvého dinosaura (přiřazenou k ichnotaxonu Moyenisauropus karaszevskii) a zároveň zajímavé starobylé rytiny, obsažené na jiné desce, objevené nedaleko (vědecká studie, popisující tyto objevy, byla publikována v roce 2006). Zmíněné rytiny zobrazují dvojici symbolů a zejména pak podivných antropomorfních postav, hrajících zřejmě na flétnu či jiný hudební nástroj. Na základě porovnání se symbolikou kamenných rytin u jiných starověkých civilizací by se mohlo jednat o zobrazení muže (větší postava o výšce 27 cm) a ženy (menší postava vysoká 20 cm). Nevyřešenou otázkou jsou jejich „rohy“ či dokonce možná „tykadla“ na hlavách a jakési „vaky“ či „tlumoky“ na zádech. Může se snad jednat o nějaká přenášená zavazadla, výrazný hrb na zádech (či ohnutý trup) nebo jde snad o úplně jinou symboliku? Některé přítomné symboly naznačují možný původ rytin v době bronzové, nedá se ale vyloučit, že pocházejí až z neolitu. Každopádně jde o projev umění starý zřejmě několik stovek až tisíc let a vzhledem ke způsobu zachování je téměř jisté, že toto skalní umění souvisí přímo s dinosauří stopou. Dávní tvůrci rytin o stopách zkrátka dobře věděli a snad se i pomocí svého umění pokoušeli dát jim nějaký smysl.

Podobné objekty v asociaci s dinosauřími stopami už byly dříve známé z území jihoafrického Lesotha, dále Brazílie a konečně i z amerického Utahu; v Evropě však do roku 2005 jakýkoliv podobný nález chyběl (nepočítáme-li ovšem portugalského „oslíka“ ze zálivu Lagosteiros).

Ichnotaxon Moyenisauropus karaszevskii, tříprstá stopa středně velkého, snad ptakopánvého dinosaura, žijícího v období nejranější jury (asi před 201 až 199 miliony let) na území dnešního středního Polska (převzato z práce Gierlińského a Kowalského [2006]).

Mimochodem, nejvíce takových fascinujících objevů dnes pochází z Číny. Symbolika zmíněných „čertů“, jak se postavám díky jejich rohům někdy přezdívá, není dosud objasněna. Důvodem je i fakt, že se celkově nepodobá umění žádné ze známých starověkých kultur na území Polska ani zbytku Evropy. Je tak bohužel možné, že skutečný význam tohoto dávného umění a jeho vztahu k dinosauřím fosiliím už nikdy s jistotou neodhalíme. Už v roce 1989 dvojice polských badatelů vyslovila domněnku, že by se mohlo jednat o dvojici postav démonů či ďáblů, reprezentujících zlé síly v jakémsi mnohem mladším, snad středověkém kultu. Podle dlouhodobě tradovaných pověstí místních obyvatel by skutečně mohlo jít o pozůstatek jakýchsi středověkých okultních rituálů, které se zde dlouhodobě praktikovaly. Jiným názorem je, že se jedná pouze o interpretaci podoby dinosauřích původců tříprstých stop, o nichž tvůrci petroglyfů neměli žádnou přesnější představu. Zajímavé je, že postavy „rohatých hráčů na flétnu“ neodpovídají žádnému projevu neolitického výtvarného umění nejen v Polsku, ale ani v celé Evropě. Nejpodobnější jsou kupodivu severoamerickým mytickým postavám zvaným Kokopelli, které do skal vyrývali neznámí dávní umělci, jejichž výtvorům se později obdivovali příslušníci indiánského kmene Hopiů. Jednalo se o božstva plodnosti, zodpovědná za plodnost a mateřství, ale také například za zemědělskou úrodu. V tomto případě však musí jít o pouhou náhodu, protože jihozápad USA a Polsko dělí vzdálenost tisíců kilometrů a zmíněné kultury možná i tisíce let.

Zajímavou skutečností je ovšem přítomnost raně jurských fosilních otisků stop, které v obou oblastech zanechali dinosauři před zhruba 200 miliony let. Také Hopiové měli své tance, kterými uctívali „ještěřího boha“ a o stopách svých neznámých tříprstých „předchůdců“ dobře věděli. Co si mysleli dávní obyvatelé Svatokřížských hor o polských dinosauřích stopách, o tom se můžeme pouze dohadovat. Jisté je jen tolik, že lidé znali dinosauří fosilie dávno před tím, než vznikla paleontologie, a tito dávní obratlovci byli následně představeni vědeckému světu. Za důkazy pro toto tvrzení už dnes tedy nemusíme cestovat do Číny, Austrálie, Jižní Afriky nebo Spojených států – nalézáme je například i u našich severních sousedů.

1 Comment

  1. Pravdepodobna mi pripada linka smerujici k nejakym,patrne periodickym ritualum. Stopy reprezentuji stabilitu,zaroven se nepodobaji nicemu prirozenemu kolem (jako napriklad goticke kazedraly).A hudebni nastroje i masky vyrazne deformujici,ale zaroven rozpoznatelne antropomorfni,jsou pro takove obrady typicke. Nelze vyloucit ani kulturni vztahy s civilzacemi ze stredomori a blizkeho vychodu (jantar) kde se objevuji podobne bytosti, pro nas nakonec koncentrovane v podobe satyru.

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *