Proč se mění složení faun houbovců v Karibiku?

Dnes se do pravěku příliš hluboko neponoříme. Z článků, které jsme dosud na Pravěk.info publikovali, je však ten dnešní patrně nejdůležitější. Ukazuje totiž – na příkladu vlastního výzkumu – jak ohromný vliv má chování našeho druhu na současnou biologickou rozmanitost a „zdraví“ ekosystémů, do nichž zasahujeme.

V roce 2014 jsem strávil měsíc v Karibiku – na panamském ostrově Isla Colón, v provincii Bocas del Toro, kde jsem se účastnil výzkumu jehlic mořských houbovců. Téma je zcela mimo moji odbornost. Díky spolupráci s mnoha fantastickými lidmi však náš výzkum nakonec zdárně doputoval až ke kýženému cíli – tedy k publikaci odborného článku, který dnes vyšel v časopise Marine Ecology Progress Series a který je dostupný zcela zdarma každému, kdo o něj projeví zájem.

Během našeho panamského dobrodružství jsme trávili dlouhé hodiny v laboratoři tamější odnože Smithsonian Institution (Smithsonian Tropical Research Institute), kde jsme především určovali a počítali různé typy jehlic a snažili se zjistit, nakolik se fauna karibských houbovců za posledních několik set let změnila. Závěry však přesahovaly původně předpokládaný rozsah našeho výzkumu.

Ukázalo se, že přibližně před 400 lety došlo k významné změně struktury společenstev tamějších houbovců. Nejpočetnější byly dlouhodobě druhy, jež zahrnují jehlice podlouhlého tvaru. Přibližně před 400 lety však jejich podíl začal významně klesat. Zaznamenali jsme naopak nárůst jehlic sférického tvaru několika typů, který v rámci studované oblasti přetrvává až do dnešních dnů. Co to však v kontextu složení tamější fauny houbovců, potažmo struktury daného ekosystému, znamená?

Abychom tyto změny pochopili, musíme se přesunout v čase přibližně do doby, kdy Evropané „odkryli“ Ameriku (tedy krátce před počátek námi zaznamenaných změn). Kromě Ameriky totiž „odkryli“ také maso tamějších mořských želv – karet pravých. Evropané sice nebyli prvními lidmi, kteří karety začali lovit; místní domorodci karety lovili již dříve a využívali je k různým účelům. S příchodem Evropanů však karet začalo dramaticky ubývat. Zajímavé v tomto ohledu je, že jejich maso Evropanům zpočátku vůbec nechutnalo. Zřetelně se o tom totiž rozepisovali ve svých denících, které se nám z té doby dochovaly.

Co způsobovalo, že maso karet Evropanům nechutnalo? Důležitou složkou potravy karet pravých jsou mořští houbovci. Karety jsou ovšem při jejich požírání vybíravé. Nejraději mají takové druhy houbovců, u nichž převažují jehlice sférického tvaru (těch typů, jejichž nárůst počtu jsme zaznamenali v našich vzorcích). V době „prvního kontaktu“ domorodců s Evropany však bylo karet stále tak mnoho, že úspěšně regulovaly tamější strukturu mořských houbovců. Jinými slovy téměř vyjídaly ty chutné, takže svůj jídelníček musely doplňovat také druhy houbovců, které by za jiných okolností s radostí vynechaly. Řada druhů houbovců s podlouhlými jehlicemi je přitom opatřena důmyslným systémem „chemické obrany“. Když takového houbovce kareta sní, její maso je následně v gastronomii prakticky nepoužitelné. Lidé po konzumaci masa karet zvraceli a umírali. Karety však s radostí lovili dále, a to intenzivněji než kdykoli předtím. To následně nevyhnutelně vedlo k tomu, že karety přestaly být schopné regulovat populace houbovců. „Chutné“ druhy houbovců tedy v podstatě ztratily své přirozené predátory. Jejich populace začala vzkvétat, a tak se také zvýšil podíl jejich jehlic v karibských mořských sedimentech.

Karety zaznamenaly dvojí prohru. Nejenže jich vlivem lovu dramaticky ubylo, jejich maso zároveň začalo být pro místní lidi mnohem chutnější. Zdecimované karety se totiž nemusely uchylovat k požírání houbovců vyzbrojených „chemickou obranou“. Velký počet „chutných“ houbovců malé populaci karet plně stačí. A jejich maso tak může být bez větších obav nabízeno ke konzumaci.

Pointa je tedy jednoznačná – i cílený zásah do ekosystému (v tomto případě lov jednoho druhu mořského obratlovce) má vliv na ekosystém jako celek. Ekosystémy pak v mnoha ohledech známe tak zlomkovitě, že důsledky těchto zásahů nejsme ani v nejmenším schopni předpovídat.

• Foto karety pravé (Eretmochelys imbricata) požírající houbovce © Karen Doody.
• Snímky několika typů jehlic houbovců pořízené prostřednictvím elektronového mikroskopu. Foto převzato a upraveno z článku Łukowiak a kol. (2018).