Styracosaurus a jeho nádherné bodce

Mezi populární pozdně křídové ptakopánvé dinosaury patří druhově rozmanitá skupina ceratopsidních dinosaurů (Ceratopsidae). V současnosti známe mnoho desítek jejich druhů a mezi nejznámější patří vedle ikonického taxonu Triceratops horridus také menší a geologicky starší Styracosaurus albertensis. Jediný v současnosti platný druh styrakosaura byl popsaný paleontologem Lawrencem Lambem v roce 1913.

První fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Dinosaur Park na území Dinosauřího provinčního parku v kanadské Albertě. Zkameněliny odkryl Charles Mortram Sternberg, příslušník slavné rodiny objevitelů dinosauřích fosilií. Další fosilie vykopal také Barnum Brown v roce 1915 a v roce 1935 se na místo prvního objevu vrátili vědci z Královského ontarijského muzea v Torontu, kteří zde vykopali zbývající části kostry holotypu. Vzhledem k poměrně vysoké kvalitě dochování fosilních koster máme o tomto ceratopsidovi z kladu Centrosaurinae relativně hodně informací. Styrakosauři jsou charakterističtí velkým počtem výrazných bodců, které vyčnívají z jejich lebečního límce. Nejdelší z nich měří na délku až 55 centimetrů, což zhruba odpovídá výraznému nosnímu rohu (nejvyšší odhad jeho délky činí asi 57 cm, protože se ale u žádného exempláře nedochoval v kompletním stavu, mohl být ve skutečnosti i o polovinu kratší). Šířka základny rohu pak činila kolem 15 cm. Některé další ornamentační prvky na lebce byly variabilní a u různých jedinců se navzájem lišily. Styrakosauři byli robustně stavěni, někdy jsou proto přirovnáváni k současným nosorožcům. Jejich ocas byl krátký a mohutný, svalstvo u lopatkového pletence velmi silné. Na každém prstu byli vybaveni jakýmsi kopýtkovitým zakončením, pokrytým rohovinou. Přední končetiny těchto dinosaurů přece jenom u těchto tvorů nemusely být umístěny přímo pod tělem (jak se předpokládalo již od počátku 70. let minulého století), ale mohly být u těchto a jim příbuzných ceratopsidů mírně vybočeny do stran.

Přestože Styracosaurus zdaleka nepatřil k největším ceratopsidům, jednalo se o poměrně velký druh dinosaura. Délka jeho těla činila vzhledem k relativně krátkému ocasu asi 5,5 metru a ve hřbetě měřil asi 1,8 metru. Hmotnost dospělých jedinců je odhadována asi na 1,5 až 3 tuny (nejpravděpodobněji pak kolem 1,8 tuny). Tito dinosauři jsou známí ze sedimentů o stáří 75,5 až 75 milionů let a sdíleli tedy své ekosystémy s mnoha dalšími zajímavými zástupci dinosauří dynastie. Z dalších ceratopsidů to byli například Centrosaurus a Chasmosaurus, z ornitopodů kachnozobí dinosauři Lambeosaurus, Corythosaurus nebo Parasaurolophus a z obrněných dinosaurů například Euoplocephalus. Predátory, kteří nejspíš styrakosaury i další býložravé dinosaury příležitostně lovili, byli zejména tyranosauridi Gorgosaurus a Daspletosaurus. Všichni jmenovaní byli obyvateli záplavových nížin a říčních systémů, vylévajících se do Velkého vnitrozemského moře. Podnebí bylo relativně teplé a pravidelně se zde střídaly vlhké a sušší sezóny. Nejvyššími stromy byly nahosemenné jehličnany, zatímco nižší vegetační patra obsazovaly zejména přesličky, kapradiny a krytosemenné rostliny. Masové pohřebiště styrakosaurů z Alberty může být důkazem o jejich stádním způsobu života, mohlo se však také jednat o náhodnou agregaci většího počtu jedinců u vysychajícího napajedla v období sucha. Více nám o tomto zajímavém rohatém dinosaurovi prozradí až další objevy z badlands na území kanadské Alberty.

  • Rekonstrukce přibližné podoby živého styrakosaura. Tento robustní dinosaurus byl velký asi jako mohutný nosorožec a jeho charakteristickým znakem byly výrazné bodce (či rohy), vyčnívající z horní části jeho lebečního límce.
  • Článek byl v mírně pozměnené formě publikován také na webu DinosaurusBlog.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *