Sordes pilosus, chlupatý ďábel z Kazachstánu

Jednou z největších senzací v paleontologii obratlovců na počátku 70. let minulého století byl objev podivného malého ptakoještěra, učiněný sovětskými paleontology na území Kazachstánu. Jednalo se totiž o první nález pterosaura s primitivním tělním pokryvem, který nejspíš chránil jeho tělesnou teplotu a mohl mít i jiné funkce. Tento objev předběhl další podobné o celá desetiletí. Přesto si výraznou popularitu nezískal, a to nejspíš kvůli svým nepříliš impozantním, ba spíše skromným rozměrům.

Ptakoještěr, který byl v roce 1971 formálně popsán paleontologem Alexandrem Grigorievičem Šarovem (1922–1973) pod jménem Sordes pilosus, totiž dosahoval v rozpětí křídel pouhých 63 centimetrů. Velikostí by se tedy značně blížil například dnešnímu krkavci velkému (Corvus corax). Nedlouho poté byly v Severní Americe objeveny fosilie jiných ptakoještěrů, naznačující, že tito giganti oblohy měli v rozpětí křídel více než 10 metrů. Senzacechtivá média objevy obřích fosilií ihned reflektovala, zatímco sovětský objev „chlupatého“ trpaslíka zůstal dlouho nepříliš známým. Přesto to však byl objev nesmírně významný.

Zatímco dnes již dobře víme, že těla mnohých ptakoještěrů pokrývala tzv. pykno-vlákna, vývojově snad příbuzná „proto-peří“ mnoha dinosaurů, před téměř půlstoletím o tom ještě nikdo neměl ani tušení. Sordes byl tedy důležitým příspěvkem pro pochopení anatomické a fyziologické rozmanitosti druhohorních ptakoještěrů a archosaurů obecně.

Jméno tohoto malého letce znamená doslova „chlupatý ďábel“ (dá se však volně přeložit také jako „hnusná/odporná srst“, ačkoliv tak nebyl význam názvu zamýšlen) a odkazuje k jeho neobvyklému vzezření. Fosilie kazašského pterosaura byly objeveny v oblasti Karabastau Svita (souvrství Karabastau, lokalita Michailovka, Karatau) a měly podobu několika velmi dobře zachovaných a v některých případech téměř kompletních koster i s otisky měkkých tkání. Na základě holotypu i dalších exemplářů pak byl Šarovem stanoven druh S. pilosus.

Sordes obýval území dnešní Střední Asie v období pozdní jury (oxfordský až kimmeridžský věk), před přibližně 163,5 až 152,1 miliony let. Byl malým dravcem, který zřejmě lovil ještě menší obratlovce a hmyz. Jeho vzdáleným příbuzným, sdílejícím stejné ekosystémy, byl jiný malý ptakoještěr (tentokrát z kladu Anurognathidae) jménem Batrachognathus volans.

Sordes měl poměrně velkou hlavu a silné čelisti, které využíval při lovu a mechanickém zpracování kořisti. Jeho silné zadní zuby v čelistech sloužily zřejmě k drcení, zatímco přední špičaté zoubky pomáhaly přidržovat zmítající se kořist. Zajímavé je, že sordes neměl na hlavě žádné kostěné ani keratinózní výběžky či hřebeny, jak bývá typické u vývojově vyspělejších ptakoještěrů.

Fylogenetická pozice tohoto pterosaura není dosud zcela uspokojivě vyřešena, s největší pravděpodobností se však nejedná o zástupce Monofenestrata (vývojově pokročilejších ptakoještěrů). Jeho význam je spíše historický, protože se jednalo s velkým předstihem o prvního ptakoještěra s dochovanými stopami po již zmíněných pykno-vláknech. Holotyp PIN 2585/3 byl objeven v sedimentech původního jezerního prostředí, ve kterém žilo množství dalších živočichů. Kromě již zmíněného druhého ptakoještěra se zde vyskytovaly také paprskoploutvé ryby (Coccolepis sp.), ocasatí obojživelníci (Karaurus sharovi), želvy (Yaxartemys longicauda), krokodýlovití plazi (Karatausuchus sharovi) nebo šupinatí (Sharovisaurus karatauensis).

Sordes mohl sloužit větším predátorům jako příležitostná potrava, menší obratlovce pak mohl naopak lovit. Tělesný pokryv mu zřejmě sloužil jako ochrana tělní teploty a možná mohl mít i signalizační funkci. Pro poskytování mechanické ochrany těla však zřejmě nebyl dostatečně hustý a odolný. Celkem bylo objeveno dokonce sedm exemplářů druhu S. pilosus, z nichž dva nabízejí pohled na zachovaná pykno-vlákna a další také pohled na otisky křídelní membrány.

Sordes je tak každopádně jedním z historicky nejvýznamnějších ptakoještěřích objevů, který sehrál svoji významnou roli například i při dinosauří renesanci v 70. a 80. letech minulého století.

  • Rekonstrukce pterosaura druhu Sordes pilosus (Dmitry Bogdanov, CC BY-SA 3.0).

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *