Eomaia scansoria, „raná matka“ placentálů?

Malá chlupatá kulička s vědeckým jménem Eomaia scansoria je jedním z nejvýznamnějších raných savců popsaných v nedávných letech. Toto jméno znamená v doslovném překladu cosi jako „šplhavá jitřní/raná matka“ a odkazuje k faktu, že tento malý savec žil nejspíš na větvích stromů a měl blízko k předchůdci všech placentálních savců (včetně člověka).

Fosilie tohoto raného savce byly objeveny v sedimentech proslulého souvrství I-sien (Yixian) na území čínské provincie Liao-ning. Lokalita objevu na severovýchodě nejlidnatější země světa již byla tou dobou slavná objevy četných opeřených dinosaurů a je ostatně pravděpodobné, že malá a relativně bezbranná Eomaia se stávala častou kořistí právě menších opeřených teropodů. Stáří vrstev činí asi 125 milionů let (věk barrem v období rané křídy), což dělá z druhu E. scansoria přímého současníka takových dinosaurů, jako byl tyranosauroid Yutyrannus huali, dromeosaurid Sinornithosaurus haoiana (jež je však možným synonymem druhu S. millenii) nebo kompsognatid Sinosauropteryx prima (z nichž poslední dva jmenovaní mohli malé savce přímo aktivně lovit).

Fosilie eomaie se dochovala na poměry svého stáří ve fantastickém stavu. Přestože lebka je částečně rozdrcená a mechanickým tlakem zploštělá, na fosilii se dochovaly kvalitně mnohé diagnostické znaky, jako jsou zuby, kůstky nohou, obrysy původních chrupavek a dokonce i otisk původního srstnatého pokryvu těla. Není překvapivé, že tento savec byl pokryt poměrně hustým kožíškem dobře tepelně izolující srsti, protože v dané době panovaly v Číně na druhohorní poměry nezvykle chladné podmínky. Teplota klesala v zimních měsících i pod nulu a tito malí hmyzožraví savci se zřejmě skrývali ve stromových a kořenových doupatech.

Objevený jedinec druhu E. scansoria (katalogové označení CAGS 01−IG−1) měřil na délku rovných 10 centimetrů a jeho živá hmotnost byla odhadnuta na 20 až 25 gramů. Byl tedy zhruba stejně velký jako dnešní hraboš polní (Microtus arvalis), i když nebyl tak těžký. A samozřejmě byl také nesrovnatelně vývojově primitivnější. I přes své geologické stáří není Eomaia nejstarším známým fosilním savcem s dochovanými otisky srsti. Ještě o téměř 40 milionů let starší jsou totiž fosilie dvou jiných čínských pra-savců druhu Volaticotherium antiquum a Castorocauda lutrasimilis. Tito vývojově primitivnější savci pocházejí ze sedimentů souvrství Tchiao-ťi-šan na území čínského Vnitřního Mongolska a jejich stáří je středně jurské (asi 164 milionů let). Eomaia je nicméně podstatně anatomicky vyspělejší a sdílí i některé unikátní znaky, které jsou vlastní pouze placentálním savcům a oddělují je od vačnatců a jim příbuzných. Jedná se například o některé znaky na kosti holení a na čelistech a zubech. Na druhou stranu E. scansoria ještě není pravým placentálem, protože postrádá některé jiné důležité znaky, společné všem placentálním savcům (včetně člověka). Tyto znaky se opět koncentrují zejména na kostech nohou, na lebce a na kostech pánevního pletence.

Fantasticky zachovaná fosilní kostra druhu E. scansoria vykazuje přítomnost původního obrysu srstnatého pokryvu těla a množství diagnostických znaků, na jejichž základě bylo možné rozhodnout, že se nejspíš jedná o vývojově vyspělého savce z kladu Eutheria. Při délce 10 centimetrů a hmotnosti do 25 gramů však na potravní pyramidě zabíral pouze nižší příčky. Jeho predátory byli nejspíš někteří menší opeření teropodní dinosauři, jako byl Sinornithosaurus nebo Sinosauropteryx (Zofia Kielan-Jaworowska a Jørn H. Hurum; CC BY 2.0).

Když byl tento dávný savec v roce 2002 formálně popsán, analýza příbuzenských vztahů naznačovala jeho příslušnost ke kladu Eutheria, jedné ze dvou významných skupin savců, jejichž zástupci žijí dodnes. V roce 2013 byla sice publikována rozsáhlejší studie, která shledala systematickou pozici čínského pra-savce poněkud „jinde“ (dokonce mimo klad Theria), výsledky této práce jsou však považované za kontroverzní. Pravděpodobnější proto je, že Eomaia scansoria byla skutečně tvorečkem blízkým prvnímu evolučnímu rozmachu našich dávných předků, raných placentálních savců (mimochodem, v roce 2011 ji jako nejstarší známý možný zástupce Eutheria překonal o 35 milionů let starší druh Juramaia sinensis se stářím necelých 161 milionů let).

Eomaia byla každopádně jakousi předzvěstí budoucích časů, kdy se malí chlupatí tvorové přestanou skrývat před dinosauřími pány tvorstva a sami ovládnou většinu jimi uprázdněných ekosystémů. V době její existence však do zmíněné chvíle zbývalo ještě téměř šedesát milionů let…

  • Rekonstrukce ekologické scény, ve které Eomaia scansoria loví strašilku druhu Cretophasmomima melanogramma (S. Fernandez, CC BY 2.5).
  • Článek byl v mírně pozměnené formě publikován také na webu DinosaurusBlog.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *