Je nově objevený dinosaurus tím vůbec největším?

Nejspíš už jste zaznamenali zprávu, že v argentinské Patagonii paleontologové nedávno opět narazili na obří fosilie gigantického titanosaurního sauropoda, který by dokonce mohl být největším známým dinosaurem vůbec. Podobná zpráva už se objevila i v roce 2014, když byl oznámen objev dinosaura, formálně popsaného v roce 2017 jako Patagotitan mayorum. Jak se ale ukázalo, patagotitan byl sice obrovský (při délce kolem 37 metrů vážil kolem 60 tun), nebyl ale mohutnější a těžší než dlouhodobý „velikostní rekordman“ Argentinosaurus huinculensis. Ten je totiž se svými odhadovanými 72 až 96 tunami stále považován za největšího dosud objeveného suchozemského tvora všech dob.

Může ho nyní sesadit nově objevený titanosaur, který zatím nebyl formálně pojmenován? Zatím to nelze říci s úplnou jistotou, ale podle dosud zveřejněných údajů o rozměrech některých fosilních kostí je téměř jisté, že tento dosud neznámý patagonský obr byl přinejmenším mohutnější než Patagotitan!

To přitom znamená, že se skutečně značně blížil velikostní kategorii argentinosaura. Bohužel nebyla objevena ani zdaleka tak kompletní kostra, jako u patagotitana, kompletního asi z 65 %. Z nového titanosaura se dochovalo 24 ocasních obratlů a části pánevního i ramenního pletence. Na základě těchto fosilií sice nelze stanovit nový taxon, přesto je ale podle argentinských vědců zjevné, že se jedná o odlišný druh, který nemůžeme zařadit k žádnému z dosud známých sauropodů. Naštěstí se pravděpodobně nejedná o poslední objevy fosilií z lokality, ve které byl v roce 2012 tento exemplář objeven. Tomu nasvědčuje zejména slibný fakt, že některé z jednotlivých fosilních kostí byly dosud artikulované, tedy částečně pospojované v původní fyziologické poloze. Je tedy pravděpodobné, že další části kostry stejného jedince ještě stále leží pohřbeny v sedimentech geologického souvrství Candeleros v oblasti Chihuidos na území provincie Neuquén. Nově objevený titanosaur žil v období geologického věku cenoman, na začátku pozdní křídy, asi před 98,6 milionu let. Byl tedy mírně mladší než další argentinský druh Patagotitan mayorum, ale naopak mírně starší než druh Argentinosaurus huinculensis, pocházející rovněž z Argentiny.

Zde se samozřejmě nabízí myšlenka, zda se nemohlo jednat o zástupce jediné vývojové linie obřích titanosaurů. Jisté je, že oba zmíněné, A. huinculensis i P. mayorum, druhy patří do kladu Lognkosauria, i když některé anatomické parametry jejich obratlů se zcela neshodují. Obr ze souvrství Candeleros (kde mimochodem sdílel ekosystémy s obřím karcharodontosauridem druhu Giganotosaurus carolinii) byl v rámci fylogenetické analýzy určen jako vývojově primitivní zástupce kladu vedoucího právě k loňkosaurům. K jistějšímu určení příbuzenství těchto jihoamerických gigantů bychom potřebovali podstatně více diagnostického fosilního materiálu, a to snad jen s výjimkou patagotitana. Přímé porovnání s argentinosaurem zatím není možné, protože od tohoto zástupce geologického souvrství Huincul se ocasní obratle nedochovaly. Patagotitan zase vykazuje odlišný tvar obratlových výběžků na odpovídajících ocasních obratlích. Stejně tak se od nového titána lišily i další čtyři gigantičtí sauropodi z pozdně křídové Argentiny, Dreadnoughtus, Puertasaurus, Notocolossus a Futalognkosaurus. Nově představený kolos tedy nejspíš nepatřil ani k jednomu z nich, každopádně byl ale extrémně velkým živočichem.

Sauropodi z přelomu cenomanu a turonu argentinské Patagonie: Největší: MOZ-Pv 1221 (nově popsaný obří titanosaur), Limaysaurus/Cathartesaura (vlevo) a Andesaurus/Choconsaurus (vpravo) (Otero a kol., 2021).

Zatím nemáme k dispozici jeho fosilní stehenní kost ani kost pažní, proto nelze uplatnit dnes nejvíce využívané metody odhadu tělesné hmotnosti. Některé dochované kosti obou pletenců (lopatka a kost stydká) jsou ale větší, než u všech sauropodů, u nichž již byly objeveny! Lopatka měří v nejširším místě své přední části dorzoventrálně celých 130 centimetrů, což je o 17 % více než u patagotitana! Nejvyšší proximodistální délka kosti stydké činí zase 166 centimetrů, což je o 10 % víc než u patagotitana, o 18 % víc než u drednauta a o 21 % víc než u futaloňkosaura. Je tedy nepochybné, že dosud nepojmenovaný titanosaur ze souvrství Candeleros přinejmenším patřil k největším známým suchozemským tvorům všech dob. Doplňuje tak zástup mnoha gigantických sauropodů, obývajících území Patagonie v průběhu přibližně 30 milionů let pozdní křídy. Právě tato oblast byla v době před asi 100 až 70 miliony let rájem těchto fantastických kolosů, jejichž hmotnost výrazně přesahovala 40 tun. Nezbývá než se těšit na další objevy fosilií nejen nového titanosaura, ale jakéhokoliv dalšího živočicha, sdílejícího ekosystémy s těmito pradávnými jihoamerickými behemoty.

  • Zkamenělé ocasní obratle nového obřího titanosaurního sauropoda, objeveného v sedimentech souvrství Candeleros v argentinské provincii Neuquén. Na základě rozměrů lopatky a kosti stydké lze záhadného titanosaura označit za jednoho z největších známých dinosaurů všech dob. Pouze další fosilní materiál z tohoto zatím formálně nepojmenovaného obra však může definitivně rozhodnout, zda mohl být větší než současný „velikostní rekordman“ Argentinosaurus huinculensis (CTyS-UNLaM Science Outreach Agency).
  • Článek byl v mírně pozměnené formě publikován také na webu DinosaurusBlog.

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.