Tyranosauří celebrita jménem Stan

Ačkoliv v posledních letech přibývá objevů nových exemplářů druhu Tyrannosaurus rex jako pověstných hub po dešti (zejména když si uvědomíme, že například mezi roky 1908 a 1966 nebyl objeven ani jeden!), stále je takový nález důvodem k velké radosti a také nemalému zájmu médií. Kromě úžasného exempláře zvaného Sue, který právě v těchto týdnech musel udělat místo ve své expozici v Chicago Field Museum ještě impozantnější kosterní replice gigantického sauropoda patagotitana (Patagotitan mayorum, popsaný v loňském roce), bychom mohli jmenovat i některé další. Je to například mládě zvané Jane.

Dalším z dospělců tohoto teropoda, který rozhodně stojí za zmínku, je Stan. Ten byl pojmenován po svém objeviteli, amatérském hledači fosilií Stanu Sacrisonovi, který na fosilii narazil v pustinách badlands na území Jižní Dakoty v roce 1987. Fosilie byla objevena v sedimentech souvrství Hell Creek nedaleko města Buffalo v kraji Harding, blízko jihovýchodních hranic s Montanou. Sacrison pracoval spolu s týmem z Geologického institutu v Black Hills, vedeném proslulým komerčním sběratelem a paleontologem Peterem Larsonem. Larson, který byl v únoru roku 1996 poslán do vězení na dobu 18 měsíců v souvislosti s údajným neoprávněným nakládáním s fosiliemi, popsal objev Stana ve své knize Rex Appeal z roku 2002. Popisuje v ní, jak došlo k objevu i následným vykopávkovým pracím, které probíhaly na jaře v roce 1992, přičemž následná laboratorní preparace Stanových fosilií byla skončena až v roce 1995. Celkem bylo objeveno asi 199 fosilních kostí Stana (kompletnost jedince kolem 65 %), což z něj činí jednoho z nejlépe zachovaných exemplářů tyranosaura vůbec.

Stan, který je dnes znám také pod katalogovým označením BHI 3033, je menší než Sue, přesto jde o impozantní exemplář tyranosaura. Jeho kyčelní kost je dokonce delší než u Sue (asi 155 cm ku 146 cm) a velikostí lebky za ní příliš nezaostává (zhruba 140 cm ku 150 cm). Celková délka těla Stana činila podle současných odhadů asi 11,3 až 11,8 metru a jeho hmotnost dosahovala přibližně 7200 až 8400 kilogramů. Jeho stehenní kost byla dlouhá asi 128 až 131 centimetrů, tedy zhruba o pouhých 5 cm kratší než u Sue. Larson se svým týmem prodal už přibližně tři desítky replik kostry Stana do muzeí po celém světě, a to včetně Bruselu, Osla nebo Oxfordu, ale také do španělských a japonských muzeí. Cena za jednu repliku se pohybuje kolem 100 000 amerických dolarů, tedy přes 2 miliony korun.

Fosilie Stana vykazují množství kostních patologií, svědčících o divokém a surovém způsobu života, plného zranění a snad i infekcí. Je možné, že oba jedinci tyranosaura, Stan i Sue, byli zasaženi a snad i zahynuli z důvodu infekce parazitickým prvokem. Právě lebka Stana byla také využita jako podklad pro tvorbu mechanického modelu a výpočtu síly čelistního skusu tyranosaura v dokumentu Vraždící stroje: Pravda o dinosaurech zabijácích z roku 2005. Gregory Erickson zde přišel se zjištěním, že čelistní stisk dospělého tyranosaura mohl mít fantastickou sílu asi 60 000 newtonů, ačkoliv později byl tento odhad snížen téměř o polovinu.

Další studie, které se zabývaly kostrou Stana, se zaměřily na pohybové schopnosti (maximální rychlost běhu tohoto jedince byla při odhadované hmotnosti 7206 kg stanovena na solidních 27,7 km/h) a výpočty objemu a hmotnosti těla (například podle jedné studie za použití přesného laserového měření dosahovala živá hmotnost Stana asi 7655 kilogramů). Ačkoliv tedy není tento exemplář druhu T. rex rekordní, patří k tomu nejzajímavějšímu, co může expozice leckterého muzea návštěvníkům nabídnout.

  • Foto repliky tyranosauřího jedince jménem Stan © Eirik Newth.
Vladimír Socha
Vladimír Socha (* 1982) je lektor, pedagog, spisovatel a popularizátor paleontologie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *