Teropodní dinosauři patří k nejpopulárnějším a zároveň nejintenzivněji studovaným dinosaurům. Důvodů je hned několik. Předně se jedná o skupinu, jež zahrnuje největší suchozemské masožravce, jací kdy žili. Dále pak máme co do činění s jedinou skupinu dinosaurů, jež přežila do dnešních dnů. O tom, že ptáci jsou teropodními dinosaury, již dnes totiž není sebemenších pochyb.

Nemělo by tak překvapovat, že je široká veřejnost přímo u vytržení, když vědci oznamují objevy a popisy nových druhů těchto dinosaurů.

A během posledních dvou dnů byli popsáni hned dva noví teropodi. Tím prvním je ornitomimosaur, jež žil koncem rané křídy na území dnešního státu Arkansas, ve Spojených státech amerických, a jež dostal přímo patrioticky znějící vědecké jméno Arkansaurus fridayi.

Arkansauři byli poměrně malí, asi 3 metry dlouzí teropodi. Doposud se nám zachovala pouze nekompletní část pravé zadní končetiny jednoho jedince. I přesto bylo možné arkansaurovy pozůstatky důkladně srovnat s fosiliemi jiných teropodů. Výsledky srovnávacího studia, za nimž stojí američtí paleontologové ReBecca K. Hunt a James H. Quinn a jež bylo 19. března publikováno ve známém paleontologickém časopise Journal of Vertebrate Paleontology ukázaly, že se jedná o zástupce vývojové větve „pštrosích dinosaurů“, kteří v té době vzkvétali především na území dnešní východní Asie.

Druhým nově popsaným teropodním dinosaurem je představitel stále enigmatické evoluční větve, kterou nazýváme Megaraptora. Pozůstatky různých druhů megaraptorů byly paleontologům známy již dlouhé desítky let. Jejich zkameněliny, jež pocházely z různých koutů světa, byly však natolik záhadné, že je nebylo možné jednoznačně spojit se žádnou tehdy známou skupinou teropodů. Teprve výzkum Rogera Bensona a jeho kolegů z roku 2010 ukázal, že se jedná o zcela unikátní vývojovou větev, jež obývala severní i jižní polokouli.

Stále však neznáme přesnou systematickou pozici těchto dinosaurů. Některé výzkumy napovídají, že se jedná o blízké příbuzné gigantických dravých karcharodontosauridů (Carcharodontosaurus, Giganotosaurus, Acrocanthosaurus, Mapusaurus aj.). Jiné výzkumy naopak spojují megaraptory s evoluční větví tyranosaurů. V současnosti se zdá pravděpodobnější, že klad Megaraptora představuje ranou vývojovou větev celurosaurů. Mají tedy nejspíš blíže k tyranosaurům a k teropodům blíže spřízněným s ptáky než k alosauroidům, se kterými byli původně spojováni a ke kterým patří již dříve zmínění karcharodontosauridi.

Nový megaraptor, jehož popis se dnes objevil na stránkách odborného časopisu Cretaceous Research, dostal jméno Tratayenia rosalesi. Za popisem nového dinosaura stojí argentinsko-americký tým vědců vedený Juanem D. Porfirim.

Tratayenia žila během střední fáze pozdní křídy na území dnešní Argentiny. S délkou kolem úctyhodných 10 metrů se jedná o dosud největšího známého masožravce bohaté fauny ze souvrství Bajo de la Carpa. Stejně jako v případě arkansaura, i v případě tratayenie dosud známe pozůstatky jediného jedince. Ty se skládají z nekompletní série hřbetních obratlů a částí pánve.

Příbuzenské vztahy v rámci megaraptorů jsou stejně nejisté, jako samotná pozice těchto dinosaurů v rámci teropodů. K nejbližším příbuzným tratayenie však s největší pravděpodobností patřili Murusraptor, Megaraptor, Aerosteon, Australovenator a Orkoraptor, tedy „jižní“ megaraptoři.

• Rekonstrukce murusraptora (Murusraptor barrosaensis), blízkého příbuzného tratayenie. Autorem je Jan Sovák.