Objeven největší ptakoještěr všech dob?

O obřích ptakoještěrech slýcháme na každém rohu, a tak je již dobře známo, že k těm nějvětším patřily druhy Quetzalcoatlus northropi, Hatzegopteryx thambema či Arambourgiania philadelphiae. Protože právě před několika dny proletěla médii zpráva o údajném objevu možná největšího dosud známého ptakoještěra, který snad mohl svými rozměry překonávat i výše zmíněné giganty, určitě stojí za to, věnovat této zprávě zmínku. Nemluvě o tom, že by se údajně mělo jednat o „prvního prokazatelně nelétavého“ ptakoještěra. Problém je pouze v tom, že se jedná o dosud zcela neověřené zprávy a případná vědecká studie, která by objev plně zpracovávala a věrohodně popisovala, dosud není na světě.

Co tedy zatím o tomto údajném pterosauřím velikostním rekordmanovi víme? Mnoho ne, i když některé udávané míry jsou pozoruhodné. K objevu fosilního materiálu (který má však zřejmě podobu pouhého jednoho krčního obratle) došlo již v roce 2009 v blíže nespecifikované transylvánské lokalitě nedaleko města Sebeş. Fosilie se nacházela 80 metrů nad úrovní okolního terénu, ve vrstvě ležící na 120 metrů vysokém útesu. Zkamenělině se kvůli místu nálezu i jejím obřím rozměrům a „děsivému vzezření“ začalo přezdívat Drákula.

Paleontologové tvrdí, že až do poslední chvíle netušili, o jakou zkamenělinu by se mohlo jednat. Dnes je replika kostry nového obřího pterosaura „o výšce žirafy“ umístěna v expozici muzea v bavorském Denkendorfu v rámci výstavy „Vládci nebes“. Na výzkumu se podíleli němečtí i rumunští paleontologové, z nichž jedním je i Matyas Vremir, který objevil první fosilii.

Samozřejmě nás ihned napadne, zda se nejedná o další obří exemplář druhu Hatzegopteryx thambema, azdarchidního ptakoještěra, obývajícího ekosystémy ostrova Haţeg koncem pozdní křídy. Podle vědců, kteří mají s objevem obřího pterosaura co do činění, jde však dokonce o ještě geologicky mladší samostatný druh, který tedy žil na úplném konci křídy, těsně před katastrofou K-Pg (ačkoliv i rozpětí existence druhu Hatzegopteryx thambema se udává asi na 68 až 66 milionů let).

Každopádně šlo o obyvatele tropické laguny, která se kdysi na území dnešního Rumunska rozkládala. Ten byl nepochybně dominantním predátorem svých ekosystémů. Za nepřítomnosti větších teropodů na odlehlých ostrovních pevninách byli právě obří azdarchidi, kráčející po zemi, pomyslným vrcholkem potravní pyramidy. A jak měl být tento létající gigant velký? Velmi přibližné odhady německého „komerčního paleontologa“ Raimunda Albersdorfera z instituce Altmühltahl Dinosaur Museum (kde se nachází nově vystavená replika kostry dosud nepopsaného ptakoještěra) mluví o 500 kilogramech hmotnosti a rozpětí křídel minimálně 12 metrů. Odhadový strop 20 metrů můžeme jistě pominout, protože v tomto případě bychom se nejspíš pohybovali již za hranicí biomechanického limitu pro létající živočichy.

Přesto mělo jít o nesmírně robustně stavěného ptakoještěra, jehož krk byl „široký jako dospělý muž“ a zápěstní kost „větší než u mamuta“. Tyto údaje jsou samozřejmě značně nejisté a potenciálně zavádějící, pro více informací si tedy budeme muset počkat až na oficiální popisnou studii.

  • Foto pterosaura © Altmühltal Museum.
  • Rekonstrukce prostředí, v němž pterosaurus žil. Autorem je Frederik Spindler, Altmühltal Museum.

4 komentáře

  1. Takže aby som to zhrnul: jeden jediný krčný stavec, objavený takmer pred 10 rokmi, doteraz žiadna publikovaná štúdia(!), ale hlavne, že už existuje model kostry v múzeu, články v Scientific American a ešte aj tá trúfalosť označiť exemplár za najväčšieho pterosaura, dokonca aj s odhadom rozpätia krídel a hmotnosti? Ešte keď si navyše uvedomíme, aké nepresné sú odhady veľkosti obrích azhdarchidov? To som fakt jediný, komu takáto forma „vedy“ a vedeckej popularizácie príde maximálne nezodpovedná, bulvárna a kontraproduktívna? A potom sa divíme, ak ľudia neberú paleontológiu vážne? Sorry jako.

  2. Dobrý den. Máte samozřejmě pravdu v tom, že se jedná o velmi spekulativní a dosud neověřenou informaci. Fosilie je nicméně reálná a je téměř jisté, že skutečně patřila obřímu druhu azdarchida. Vše ostatní je jen více méně podložená spekulace – jak ostatně článek uvádí. Počkejme si tedy na oficiální studii, která by snad měla uvést věci na pravou míru, a dostatečně doložit, nakolik jsou první bombastická prohlášení zainteresovaných výzkumníků reálná.

  3. Ďakujem za odpovedˇ. Voči vám osobne samozrejme nič nemám, vy len posúvate informácie, ktoré už boli zverejnené v iných médiách (ako spomínaný NatGeo). Vadí mi však, keď nedočkaví vedci takýmto spôsobom propagujú svoj výskum a semi seba bez toho, aby čo i len o ňom niečo publikovali. Tak snáď nebudeme musieť čakať ďalších 9 rokov na poriadnu štúdiu.

    BTW, som dlhoročný fanúšik (mám aj niekoľko vašich kníh :)).

    1. Děkuji za příznivý komentář, snad Vás nezklamou ani nové knihy (letos mají vyjít dvě nebo tři) a další články na webu 🙂

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *