Eotriceratops xerinsularis, obří ceratopsid z Kanady

Protože jsme se v předminulém článku dotkli tematiky kladu Triceratopsini, tedy rohatých dinosaurů blízce příbuzných slavnému triceratopsovi, a zároveň byl zmíněn i poněkud záhadný gigant Eotriceratops xerinsularis, věnuji mu tímto samostatný článek.

Tento kanadský druh ceratopsida představuje nepochybně jednoho z největších známých rohatých dinosaurů. Zkameněliny tohoto dinosaura byly odkryty již začátkem srpna roku 1910 paleontologem Barnumem Brownem, který v lokalitě Dry Island na západním břehu řeky Red Deer v kanadské Albertě pracoval pro Americké přírodovědecké muzeum v New Yorku. Brown, proslavený dřívějším objevem dvou exemplářů druhu Tyrannosaurus rex na území Montany, byl však tehdy mnohem více zaujatý početnými exempláři tyranosaurida druhu Albertosaurus sarcophagus, a značně fragmentovanou kostru nechal ležet ladem bez většího zájmu. Téměř o století později, v roce 2001, byla na stejnou lokalitu vyslána společná expedice institucí Royal Tyrrell Museum of Palaeontology a Canadian Museum of Nature. Na lokalitě Dry Island pak kuchař této expedice a zároveň zdatný dobrovolník v terénu jménem Glen Guthrie na fosilii náhodou narazil. Vědci původně netušili, že Brown již tuto kostru kdysi odkryl, ale nálezová situace to jasně prozrazovala. I díky značné fragmentárnosti fosilií potom trvalo dalších šest let, než byl nový druh rohatého dinosaura formálně popsán. Jméno Eotriceratops odpovídá předpokladu, že jde o možného vývojového předka triceratopse (doslova „jitřní triceratops“), druhové xerinsularis pak znamená „pocházející ze suchého ostrova“ (jde o odkaz na Dry Island Buffalo Jump Provincial Park, na jehož území byl objev učiněn).

Rohatého dinosaura popsal tým vědců na základě holotypu s označením RTMP 2002.57.5, uloženém ve sbírkách Tyrrellova paleontologického muzea v Drumhelleru. Fosilie se nacházela ve svrchních vrstvách souvrství Horseshoe Canyon, datovaných do období středního maastrichtu (stáří asi 68 až 67,6 milionu let). Po zkompletování fragmentů získali vědci velkou část lebky (kromě dolní čelisti), nejméně sedm krčních a pět hrudních obratlů, několik úlomků žeber a osifikovaných šlach, které ale byly značně poškozené. V roce 2010 přejmenoval eotriceratopse na druh Triceratops xerinsularis Gregory S. Paul, tento krok ale nebyl dalšími paleontology akceptován. Stále však není jisté, zda druhy Ojoceratops fowleri a Torosaurus utahensis, známé ze stejného období z nalezišť v Novém Mexiku, nemohou představovat stejný druh.

Rozměry kanadského eotriceratopse jsou každopádně úctyhodné – lebka v kompletním stavu měří na délku zhruba 3 metry, čímž překonává i nejdelší zatím známou lebku torosaura (2,77 m). Délka tohoto ceratopsida je pak odhadována asi na 9 metrů, již zmíněný Paul ji odhadl na 8,5 metru a hmotnost asi na 10 tun. Nepochybně jde tedy o jednoho z největších známých ceratopsidů vůbec. Nadočnicové rohy eotriceratopse měřily asi 80 centimetrů, delší však najdeme u taxonů Coahuilaceratops (1,2 m) i Triceratops (1,15 m). Od ostatních chasmosaurinů se eotriceratops lišil několika klíčovými anatomickými znaky na lebečních kostech, bohužel některé diagnosticky důležité části lebky nebyly dochovány. Eotriceratops je každopádně fantastickou ukázkou rozmanitosti dinosauří fauny na konci křídového období a více než důstojným předchůdcem slavnějšího triceratopse.

  • Rekonstrukce eotriceratopse (Eotriceratops xerinsularis). Autorem je Robinson Kunz.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *