Brachiosaurus altithorax, úžasný „ramenatý ještěr“

Fosilie brachiosaura (holotyp s katalogovým číslem FMNH P 25107) formálně popsal americký paleontolog Elmer S. Riggs (1869–1963) roku 1903. Zkameněliny byly objeveny o tři roky dříve v sedimentech souvrství Morrison v lokalitě Grand River Canyon (nedaleko města Fruita) na území západního Colorada. Riggs pro dinosaura stanovil jméno, které v doslovném překladu znamená „ramenatý ještěr s vysokým trupem“. Není divu, že brachiosaura sám označil za „největšího známého dinosaura“.

V té době tomu tak opravdu bylo, protože obří jihoameričtí titanosauři ještě nebyli vědě známí. V roce 1914 byl z Tanzanie (tehdy Německé Východní Afriky) popsán další obří druh, B. brancai, který udával podobu brachiosaurů na dalších zhruba 80 let. Dnes je však známý jako Giraffatitan.

Brachiosaurus je tedy v současnosti známý pouze ze Severní Ameriky, kde žil v období pozdní jury (věk kimmeridž, asi před 154 až 153 miliony let). Sdílel tak ekosystémy s množstvím dalších dinosaurů, jako byli sauropodi Camarasaurus, Apatosaurus nebo Supersaurus, teropodi Allosaurus, Ceratosaurus a Stokesosaurus i ptakopánví dinosauři, jako byl ornitopod Camptosaurus nebo tyreofor Stegosaurus.

Brachiosauři patřili v každém případě k největším dinosaurům období pozdní jury. Nebyli sice tak dlouzí jako supersauři a diplodokové, dosahující délky až kolem 35 metrů, byli však celkově robustnější a samozřejmě i mnohem vyšší. Brachiosauridi byli stavěni více vertikálně, měli delší přední nohy a jejich dlouhý krk s relativně malou hlavou tak čněl do značné výšky. U žirafatitana byla (na základě rekonstrukce exponátu z Berlína) odhadnuta výška kolem 13 metrů, u brachiosaura by měla být podobná. Jelikož měl B. altithorax o 25 až 30 % delší trup a asi o 20 % delší ocas než G. brancai, jeho celková délka byla o trochu větší (konkrétně asi 26 metrů ku 22). Hmotnost brachiosaura je pak největší neznámou, protože modely jeho tělesných proporcí se značně liší. Původně byly odhadovány přemrštěné hodnoty od 70 do 100 tun. Gregory S. Paul v roce 1988 odhadoval hmotnost druhu B. altithorax na 35 000 kilogramů, další odhady pracovaly s hodnotou 43 900 kg, 28 700 kg nebo zatím nejnověji a nepřesvědčivěji 56 30058 000 kg. Rozptyl je to tedy značný, ale jisté je, že dospělí brachiosauři byli podstatně větší než jakýkoliv jiný suchozemský živočich z období kenozoika.

Replika kostry brachiosaura vně Field Museum of Natural History (Scott Anselmo, CC BY-SA 3.0).

V druhohorách pak byli těžší pouze obří diplodokoidi a titanosauři (z nichž Argentinosaurus huinculensis dosahoval hmotnosti možná až 96 400 kg, tedy zhruba dvojnásobné). Je však jisté, že dosud nebyl (a nejspíš ani nikdy nebude) objeven rekordně velký exemplář a i některé izolované kosterní fragmenty nasvědčují existenci brachiosauridů o 10 až 15 % větších, než je typový exemplář B. altithorax a G. brancai.

Jednotlivé kosterní elementy brachiosaura jsou rovněž zajímavé. Například pažní kost (humerus) měří v dochovaném stavu 204 centimetrů, když však přidáme nedochované části, dosáhne délka této kosti asi 216 až 222 centimetrů. Skapulokorakoid je dlouhý zhruba 2,6 metru, kost stehenní 2,2 metru. Lebka, ačkoliv proti gigantickému tělu nebyla příliš velká, měří na délku asi 81 centimetrů, takže je velká přibližně jako mikrovlnka. Výška plecí brachiosaura činila zhruba 6,1 metru, krk měl délku asi 8,2 metru. Při výšce dinosaura kolem 12,5 metru byl jeho hrudník „vysoký“ asi 3,2 metru. Ačkoliv tedy nepatřil mezi ty úplně největší dinosaury, byl i brachiosaurus skutečný gigant.

V současnosti již známe i pravděpodobnou fosilii mláděte brachiosaura (kat. ozn. SMA 0009, kostra bez lebky) o délce pouhých dvou metrů. Vědci odhadují, že brachiosauři spásali vegetaci ve výšce přes 5 metrů nad zemí a potřebovali spořádat (uznáme-li hmotnost 58 tun) asi 199 kilogramů rostlinné potravy denně. I kdyby drželi své krky spíše horizontálně než vertikálně, stále by se jejich hlava pohybovala ve výšce asi 9 metrů nad úrovní okolního terénu.

Podle novějších studií potřebovali brachiosauři dvojnásobně vyšší tlak krve oproti dnešní dospělé žirafě, aby mohla být okysličená krev dopravena až k jejich mozku. Jejich srdce pravděpodobně vážilo něco mezi 200 a 400 kilogramy. Obří brachiosauři i jejich vývojoví příbuzní tedy patřili k tomu nejúžasnějšímu, co matka příroda ve své „architektonické dílně“ stvořila.

  • Elmer S. Riggs (zprava) a James B. Abbott (zleva) během výzkumu zkamenělin druhu Brachiosaurus altithorax.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *